Miliony registračních karet z kuponových knížek, které ministerstvo financí léta schraňovalo ve speciálním skladu v Berouně, je skartováno. Náklady na jejich archivaci byly údajně příliš vysoké a úředníci se po dvaceti letech od začátku unikátního přesunu státního majetku do soukromých rukou rozhodli, že už není potřeba je uchovávat.
"Údaje z nich nejsou nijak využívány. Za tento rok neevidujeme žádnou žádost k nahlédnutí. Jelikož náklady na jejich archivaci se pohybují kolem dvou milionů korun ročně, bylo rozhodnuto o jejich zlikvidování a v současné době probíhá skartační řízení,” řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí ministra financí Ondřej Jakob o osudu poslední vzpomínky na hektickou dobu před dvaceti lety.
Anketa:
Jak vzpomínáte na kuponovou privatizaci?
Speciální sklad na okraji Berouna byl doposud místem, kde bylo koncentrováno jedno z největších množství osobních údajů o občanech této země (asi šest milionů lidí) a díky první vlně privatizace, která probíhala ještě ve společném státě, i o zhruba dvou a půl milionech Slováků. Rodná, čísla, jména, adresy i to, jak se kdo rozhodl investovat. To vše jsou věci, o kterých útržky promlouvají. Či lépe - promlouvaly.
Vedle útržků z kuponovek, které by naskládané vedle sebe vytvořily více než čtyři tisíce metrů dlouhou čáru, berounský sklad donedávna ukrýval i účtenky za akcie dvou tisíc privatizovaných podniků. Zajímavé relikvie nejodvážnějšího experimetu, kterým socialistické Československo přecházelo na tržní ekonomiku a klasický akciový trh. To vše ale nyní mizí v nenávratnu.
Informace z kuponových knížek přitom doposud pomáhaly při řešení komplikovaných "privatizačních” soudních sporů, které se vlekly už od 90. let. Všechny potřebné informace jsou ale již převedeny do elektronické podoby.
Skartaci dostalo podle Jakuba Haase z ministerstva financí na starost nyní už prakticky neexistující Středisko cenných papírů, které má svou veškerou činnost ukončit do konce roku, pak oficiálně zanikne.
Kuponová privatizace má dodnes řadu zastánců i odpůrců. Jedni ji velebí jako unikátní projekt, který nemá ve světě obdoby, druzí, jako například bývalý šéf ČSSD a předseda vlády Miloš Zeman, ji nazvali "podvodem století". Hlavní aktéři kuponovky občané-DIKové údajně získali v první vlně akcie v průměrné účetní hodnotě 35 353 korun na osobu a ve druhé 25 160 korun. Mnozí z nich však o akcie přišli v podvodných fondech, někteří si naopak dobrou investicí pomohli až k několikanásobku průměrné hodnoty.
|
Co byla kuponová privatizace |
|
K nastartování tržní ekonomiky bylo potřeba převést státní majetek, který tvořil v Československu drtivou většinu, do soukromých rukou. Kuponová privatizace měla k tomuto kroku přitáhnout co největší množství lidí, což se nakonec povedlo. Za pomoci poměrně malého množství peněz, původně za 1035 korun (hodnota privatazice vycházela zhruba 35 tisíc na jednu knížku v první a 25 tisíc korun v druhé vlně), se dospělí obyvatelé země mohli účastnit tohoto unikátního převodu majetku. Za autory československé privatizace jsou označováni politici a ekonomové vzešlí z řad někdejšího Prognostického ústavu akademie věd, především Dušan Tříska, Tomáš Ježek a Václav Klaus. První distribuce kuponových knížek začala právě před 20 lety. Kuponovou privatizaci provázely i skandály a rozkrádání majetku. Přes unikátní možnost považují množství účast při této akci v podstatě za loterii a získat větší majetek se podařilo jen málokomu. Vedle běžných lidí se jí účastnilo množství fondů, kterým občané svěřili své kuponové knížky. Právě velcí hráči ovládali za pomoci většiny privatizované podniky a v té době se do slovníku českého jazyka dostalo i slovo tunelování. Soudní dohry mělo později například působení Harvardských fondů Viktora Koženého i mnohých dalších. K většímu majetku si při kuponové privatizaci pomocí svého fondu PPF přišel například i současný nejbohatší Čech Petr Kellner. |
