Těžce nemocným diabetikům stoupá šance na vyléčení. Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provádějí od roku 2005 transplantace Langerhansových ostrůvků, které produkují inzulin. Zatím však zákrok podstoupilo jen velmi málo lidí. Jednou z pacientek, které transplantace pomohla, je i Kamila Svobodová z Třebichovic na Kladensku.
"Cukrovku mi zjistili už ve třech letech," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ. "Byla jsem závislá na inzulinu a už ve dvaadvaceti mě začaly trápit časté hypoglykémie (stav, kdy hladina cukru v krvi klesne na nebezpečně nízkou hladinu, pozn.aut.), kdy jsem upadala do bezvědomí. Taky mi nefungoval žaludek a zlobily mě oči," vyprávěla. Nakonec skončila v invalidním důchodu. Její diabetoložka jí přesto řekla, že pořád není vhodným pacientem na transplantaci. "Naštvalo mě to, tak jsem se sama vydala do pražského IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny, pozn.aut.), kde mě ihned přijali do programu na transplantace," dodala.
Lékaři operovali Kamilu Svobodovou 28. září 2007. "V prosinci jsem podstoupila ještě jeden stejný zákrok, aby se cukrovka co nejvíc srovnala, což se povedlo," pochvaluje si. Všechny zdravotní komplikace, které jí cukrovka přinesla, po transplantaci odezněly a teprve nedávno se jí znovu občas začaly dostavovat hypoglykemie. "Proto mě teď čeká transplantace potřetí, abych už inzulin nemusela brát vůbec," uvedla Svobodová.
| Langerhansovy ostrůvky |
|
| Zdroj: www.poradna-zdravi.cz |
- jsou to tělíska o velikosti 50-400 mikrometrů rovnoměrně rozptýlená ve slinivce břišní. Tvoří přibližně jedno procento jejího objemu. Skládají se z několika tisíc buněk, z nichž většina vyrábí inzulin a malá část (alfa a beta buňky, viz obrázek níže) ostatní hormony, jako jsou glukagon, somatostatin, gastrin a další. Způsob, jak tyto ostrůvky oddělit od 99 procent ostatních, se hledal několik desetiletí. Teprve v roce 2000 se v Kanadě podařilo poprvé úspěšně transplantovat ostrůvky sedmi diabetikům.Kromě zatím výjimečné transplantace Langerhansových ostrůvků se u nás provádí nejčastěji také kombinovaná transplantace slinivky a ledvin. Obě možnosti jsou pro diabetiky s vážnými komplikacemi jediným východiskem, jak cukrovku co nejlépe léčit.
V Česku se první pacient dočkal transplantace ostrůvků v roce 2005. Na starosti je má docent František Saudek v pražském IKEM. „Do současné doby jsme provedli čtyřiadvacet transplantací Langerhansových ostrůvků, ročně tedy asi osm výkonů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.
Sama operace je pro pacienta nenáročná. Jedná se jednoduchý výkon, ke kterému stačí jen místní umrtvení. "Provádí se vpichem jehly přes břišní stěnu a trvá méně než hodinu," popsal zákrok Saudek. Po výkonu je pacient několik dní sledován, a když vše probíhá bez problémů, bývají další kontroly už jen ambulantní. Obtížná je však laboratorní příprava ostrůvků. Jejich oddělení od slinivky trvá přibližně osm hodin a pracují na něm tři až čtyři lidé. Cílem je získat ostrůvky, které jsou velké asi 0,1 - 0,4 mm. Může jich být až milion.
ČTĚTE TAKÉ: Česko je na špičce transplantací. Dárců je málo
Proč se dosud transplantací provádí tak málo? "Pacientů, pro které by byla transplantace vhodná, je v Česku asi třicet tisíc," řekl Saudek. Přednost se ovšem podle něj dává transplantaci slinivky s ledvinou, protože jde už o standardní léčbu. Mezi pacienty vhodné pro transplantaci ostrůvků patří zejména ti s komplikacemi nebo s nestabilní cukrovkou, kteří nejsou schopni rozpoznat, kdy na ně přijde hypoglykemie.
Své zkušenost má i sedmatřicetiletý diabetik z Prahy, který je závislý na čtyřech dávkách inzulinu denně už víc jak deset let. "Několikrát se mi stalo, že jsem v hypoglykemii upadl do bezvědomí a manželka musela zavolat záchranku," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Jestli by byl pacientem vhodným na transplantaci, netuší. "Vůbec o takové možnosti nevím, ani moje diabetoložka mi o tom nic neřekla," řekl.
František Saudek je toho názoru, že si každý pacient má své onemocnění hlídat sám. "Mají se vzdělávat, mají své časopisy, mají mít dobré ošetřující lékaře," řekl. Současně však přiznal, že transplantace je postup spíše výjimečný a není vhodný jen k tomu, aby nahradil inzulinovou léčbu. "Jen asi čtyřicet až padesát procent pacientů po jednom roce po zákroku nepotřebuje inzulin," uvedl a upozornil, že výsledky po delší době od zákroku zatím nejsou známé. Podle Saudka se navíc často zjistí, že pacient neužívá inzulin, jak by měl, nebo nedodržuje správnou dietu. Proto se o transplantaci uvažuje teprve tehdy, když se vyčerpají všechna konzervativní řešení. Pacienti zákrok nehradí, cena se odhaduje na 200 tisíc korun.
| Kombinovaná transplantace slinivky |
V Česku se provádí od roku 1983. V současné době na ni čeká asi 60 lidí: zpravidla nemocní s diabetem 1. typu a nedostatečností ledvin, kteří jsou již léčeni umělou ledvinou nebo dialýzou. V IKEM bylo do konce roku 2004 provedeno 231 kombinovaných výkonů a 33 transplantací samotné slinivky. Asi 84 procent pacientů nepotřebuje inzulin po jednom roce od zákroku a 75 procent po pěti letech. Je tedy úspěšnější než transplantace Langerhansových ostrůvků - je však mnohem náročnější. Asi ve třetině případů je nutná reoperace pro komplikace. |
V Česku je asi 7,5 procenta diabetiků zcela závislých na aplikaci inzulinu (tzv. 1. typ), kdežto téměř 92 procent tvoří pacienti závislí pouze na dietě (2. typ). V současné době je u nás kolem 750 tisíc lidí trpících cukrovkou. Oproti roku 1985 je to téměř dvakrát tolik. Léčba pohltí ročně přibližně 8,5 miliardy korun.
K TÉMATU: České děti si mlsáním zadělávají na cukrovku
Foto: archiv
