Pacientský ombudsman
Poslední záchrana proti bílé mafii

Místo pravé ledviny vyoperovaná levá, podání špatných léků, ztráta života nebo poškození zdraví kvůli tomu, že se doktor víc věnoval laškování se sestřičkami než pacientům. Ale i nevysvětlitelné čekání několik hodin na vyšetření v nemocnici, když kolem poletuje hejno bílých plášťů, nebo zdravotnický personál s manýry dozorců z Dachau. Každý se setkal minimálně s pocitem, že i když přijde trpící a vyděšený pro pomoc k lékaři, toho to moc nezajímá a ani moc nepomůže. Do roka a půl by však měli mít pacienti svého ochránce.

O pomoc zatím není volat kam - lékaři sice mají komoru s povinným členstvím, která by měla prohřešky řešit, ale drží při sobě jako bílá mafie. Česko sice má ombudsmana - ochránce práv - , ale ten se zaměřuje na stížnosti na státní správu, takže na většinu zdravotnických zařízení nedosáhne. Zdravotní pojišťovny a některé nemocnice sice zřídily tzv. pacientské ombudsmany, ale ti podle pacientských organizací mohou spíše zametat stížnosti pod koberec, než jít proti svým zaměstnavatelům. V Česku v současnosti chybí nezávislá instituce, na kterou by se mohl pacient obrátit se stížností na postup zdravotnického zařízení.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková proto navrhuje zřízení pacientského ombudsmana po vzoru nejen západoevropských zemí, ale i Slovenska. "Jde o to, aby se pacient mohl obrátit na někoho, kdo má pravomoc případ prošetřit a případně sankcionovat, pokud se stížnost ukáže oprávněnou," vysvětluje motivaci senátorka s tím, že jedná s ministerstvem zdravotnictví o variantě, aby pacientský ombudsman začal fungovat co nejdříve.

"Nejjednodušší cestou by bylo zřízení například příspěvkové organizace pod ministerstvem zdravotnictví. Mělo by to i tu výhodu, že ministerstvo samotné má následně dost kompetencí, jak případný problém, který ombudsman odhalí, vyřešit. "Nejde nám o to, vytvořit nový úřad, ale spíše malý tým lidí, kteří by pružně a rychle reagovali na podněty pacientů. To určitě bude ku prospěchu  pacientů i  všech dobrých lékařů a zdravotníků," vysvětluje Gajdůšková s tím, že by to neměl být zásadní finanční problém.

"Jen ne referenty, kteří místo podstaty problému budou řešit, jestli bylo razítko na správné straně," dodává. Na druhou stranu by do budoucna ochránce práv pacientů viděla ráda jako úplně nezávislou instituci, aby byla ještě více oddělena od sítě vztahů ve zdravotnictví.

"Připravujeme zákon o právech a povinnostech zdravotníků a pacientů, kde by instituce ombudsmana měla být zakotvena," říká s tím, že to je zatím vize. I tak trvá na tom, aby to byl malý profesionální útvar zaměřený hlavně na pacienty a jejich ochranu. Parlamentní opozice nápad nezavrhuje. "Obecně jako nápad to špatné není, jen se obávám, zda se nebudou překrývat aktivity pacientských organizací a ombudsmana a výsledkem nebude spíš zmatek. Jako druhou důležitou otázku, kterou je třeba zodpovědět, jsou finanční náklady nové instituce," komentoval Gajdůškové iniciativu člen sněmovního zdravotnického výboru Jiří Skalický (TOP 09).