Po necelých padesáti letech by se mohla česká legislativa dočkat nového trestního zákoníku. Ve středu představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nový návrh. Kromě toho, že snižuje hranici dětské “nevinnosti” z patnácti na čtrnáct let, zpřísňuje také nejzávažnější trestné činy a prodlužuje délku výjimečného trestu. Ministr navrhl i novinku mezi alternativními tresty – domácí vězení.
Návrh nového trestního zákona zpřísňuje horní hranici trestů za nejzávažnější činy z 15 na 20 let vězení. O pět let zvyšuje také délku výjimečného trestu na 20 až 30 let vězení. V tom vidí soudci velký posun. “Tento krok by měl odstranit pozůstatek komunismu z hlediska trestních sazeb. Zdraví člověka by mělo konečně vážněji posuzováno než majetek,” konstatoval čestný prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Kromě toho návrh snižuje hranici trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Hlavním podnětem byl pro Pospíšila argument, že mladí dnes dříve dospívají. "Radil jsem se s odborníky, zda snížit hranici trestní odpovědnosti pouze v případě speciálních těžších trestných činů. Posuzování by se však značně zkomplikovalo. Doporučili mi proto zavést pouze jednotnou hranici,” vysvětlil ministr.
Libor Vávra upozorňuje na to, že je také potřeba vyřešit, co se bude s takovými delikventy dít. “Jestliže návrh projde, bude potřeba zajistit, aby tyhle mladí byli někde vychováváni, což může znamenat určitý tlak na kapacitu speciálních ústavů, nebo bude třeba zřídit jiná zařízení,” uvedl.
Novinkou je zavedení zabezpečovací detence, ochranného opatření například pro sexuální sadisty a zvlášť agresivní pachatele. Návrh zákona zdůrazňuje rovněž majetkové tresty, které by měly postihnout pachatele vždy, když zločinem získá majetkový prospěch.
Návrh obsahuje nový alternativní trest - uložení domácího vězení. “Chceme se poučit od Velké Británie, kde mají systém domácího vězení nejlépe propracovaný,” řekl ministr a dodal, že by byl “domácí vězeň” pravděpodobně kontrolován podobně jako v Anglii - pomocí elektronického náramku. Soudce bude moci rozhodnout, jaký režim je třeba odsouzenému uložit.
“Činy, pro které by se tento typ trestu hodil, se rozhodně objevují. Například opakované výtržnictví v restauracích. Tam by se režim ’z práce rovnou domů’ mohl velmi hodit," zhodnotil možnost nového alternativního trestu Vávra s tím, že je potřeba se vyvarovat podobné situace, která nastala po zavedení alternativního trestu veřejných prací. “Došlo k nadužívání tohoto trestu. Postupně se zjistilo, že ochota pracovat je mnohem nižší, než se zprvu zdálo, a lidé stejně skončili ve vězení," podotkl Vávra.
Z pohledu soudců je nový trestní zákoník potřeba. Ten současný z roku 1961 byl mnohokrát novelizován a nedrží již koncepčně pohromadě. “Doufáme, že bude nový trestní zákoník přijat a nestane se předmětem politických debat,” řekl Vávra.
Nové pojetí trestního zákona je formální, ale obsahuje takzvaný materiální korektiv, který má například vliv na stanovení délky trestu v rámci rozpětí uvedeného za ten který čin. Bude také sloužit jako interpretační pravidlo pro vymezení trestného činu, i když nebude obsaženo v jeho definici. Pospíšil řekl, že předloha tak posílí postavení státního zástupce. Nebude totiž předávat k soudu každý skutek, který je popsán v zákoně, ale bude hodnotit také míru jeho škodlivosti.
Hlavní roli hraje tunelování a eutanazie
S novým trestním zákoníkem přišel již loni ministr Pavel Němec (US-DEU). Návrh však neprošel. Zejména poslanci ČSSD ho tehdy odmítli kvůli tomu, že z něj byl vypuštěn paragraf o zneužívání informací v obchodním styku, zjednodušeně řečeno zákon o tunelování. “Otázku paragrafu o tunelování ještě budeme projednávat napříč politickým spektrem, ale nebude rozhodně přijat v mírnější verzi,” konstatoval Pospíšil.
Ministr také uvedl, že nechce ohrozit přijetí normy, proto se v novém návrhu neobjeví paragraf, podle kterého by měl za zabití z milosrdenství platit nižší trest než za vraždu. Proti eutanazii jsou zejména koaliční lidovci. "Eutanazii chceme raději řešit novelou mimo trestní zákoník," řekl.
Předlohu nyní čeká připomínkové řízení a koncem léta by ho mohla dostat legislativní rada vlády. Znění bude vyvěšeno na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti a do konce července se k němu bude moci vyjádřit široká veřejnost. Zaslané připomínky vyhodnotí speciální pracovníci a případně budou zapracovány. Ministerstvo dokončuje také nový trestní řád. Pokud vše půjde hladce, mohla by vláda na podzim projednat i věcný záměr této normy. “Chceme, aby občané tímto získali k právu určitý vztah,” vysvětlil Pospíšil. Pokud zákon projde parlamentem, mohl by nabýt účinnosti 1. ledna 2009.
Foto: ČTK