Rakev Václava Havla dnes byla převezena z Pražské křižovatky na Hrad. Smuteční průvod, rozjímání. Ale taky potlesk, něco při doprovázení mrtvého naprosto neobvyklého. Lidé tleskali, když průvod dorazil na Hradčanské náměstí. A zvonili klíči jako na konci roku 1989.
Potlesk si Havel zaslouží. Je krásné, že se ho dočkal i po smrti, nebo dokonce po smrti zřejmě víc než v posledních letech. Lidé na náměstí to věděli: Havel je úzce spojen se svobodou. A i když je mrtev, jeho cesta vedla a vede ke svobodě. Ani smrt to nezměnila.
Prostá, vhodná a uctivá byla i slova Václava Klause u rakve ve Vladislavském sále. Sklonil se před svým předchůdcem, před svým sokem, a uznal jeho neobyčejnost, velikost, jeho celoživotní odvahu a vůli. Uznal jeho význam nejen pro nás, ale i pro svět. Za ten projev můžeme také Václavu Klausovi poděkovat a zatleskat. Zapřel sám sebe.
V posledních letech Václav Havel nebyl veřejně úspěšný, dokonce můžeme směle tvrdit, že prohrával, že se jakoby vracel tam, odkud přišel, zpět do opozice. Často byl veřejně zesměšňován, napadán. A s ním se do opozice dostaly i ideály, které jsme považovali za své, když se hroutil komunismus. Ideály slušné země.
Jedno je dnes dobře vidět: lidé měli Václava Havla rádi. Ne všichni, ale mnoho lidí. Odchází na onen svět provázen slzami a potleskem. Krásné. A v jeho touze po svobodě ho můžeme a máme následovat.
Prezident Václav Klaus by si přál, aby odchodem Václava Havla neskončila v Česku éra zahájená listopadem 1989. Lidé by podle hlavy státu měli pokračovat v úsilí o to, aby odpovědnost nebyla prázdným slovem a obrana svobod občanů se stala zásadním politickým pojmem. Klaus to dnes řekl ve svém projevu nad rakví zesnulého prvního polistopadového prezidenta při smutečním ceremoniálu, který se konal ve Vladislavském sále Pražského hradu. První polistopadový prezident je podle Klause také symbolem porevolučního přechodu od komunistické diktatury k obnově demokracie.
Klausův smuteční projev začal ihned poté, co byla rakev s Havlovými ostatky umístěna na katafalk ve Vladislavském sále. Podle prezidenta byl Havel výraznou a složitou osobností, která se vzpírala "povrchnímu hodnocení". Jeho život byl odrazem historie 20. století se světovou válkou, nástupem komunismu, uvolněním poměrů v 60. letech, okupačním rokem 1968, následnou normalizací, pádem komunismu a obnovou demokracie, řekl.
Klaus v projevu, který kromě pozůstalých poslouchali politici a další osobnosti českého veřejného života, se několikrát zmínil také o Havlově podílu na integraci Česka do demokratických struktur ve světě, do Evropské unie a Severoatlantické aliance.
"Stal se mimořádně respektovanou osobností, jíž bylo nasloucháno," konstatoval Klaus. Havel podle něho často vyvolával diskuse a polemiky. "Ne vždy ve svých iniciativách uspěl. Je možné, že se tak jako každý z nás v lecčems mýlil. Ale i to je součástí života velkých osobností," dodal Klaus. Jeho předchůdce ve funkci byl podle něj obhájcem hodnot humanity a lidských práv a kritikem jejich porušování některými diktátorskými režimy ve světě.
První polistopadový prezident Havel zemřel v neděli ve svém venkovském domě v Hrádečku na Trutnovsku. Dnešního smutečního průvodu za jeho rakví se zúčastnilo více než 10 tisíc lidí.
