Nepovolené odposlechy
Pouštěli informace z vyšetřování firmám. Soud je propustil kvůli chybě

Nejvyššímu státnímu zastupitelství se nepodařilo zvrátit zprošťující rozsudek nad někdejším šéfem Finančního ředitelství v Brně Miroslavem Čáslavským a daňovým poradcem Zdeňkem Riglem. Dovolání podané v jejich neprospěch odmítl Nejvyšší soud (NS). Čáslavský a Rigl patřili k početné skupině obžalovaných v kauze daňového úniku 158 milionů korun.

Oba čelili obžalobě z nadržování, Čáslavský navíc ze zneužití pravomoci. Podle státního zastupitelství Čáslavský předával Riglovi informace z vyšetřování daňového úniku. Navíc prý oba muži pomáhali stavebním firmám podezření vyvrátit. Případem se opakovaně zabýval zlínský krajský soud a Vrchní soud v Olomouci, nakonec odvolací instance v roce 2012 oba muže zprostila obžaloby.

Hlavním důvodem byla údajná procesní nepoužitelnost odposlechů, které původně představovaly hlavní důkaz. Podle vrchního soudu nebyly povoleny řádným způsobem a s dostatečným odůvodněním. Podle Nejvyššího státního zastupitelství ovšem vrchní soud přišel s podobným výkladem nepochopitelně pozdě, předtím neměl vůči odposlechům námitky.

Propuštění je platné

"Postup odvolacího soudu odporující požadavkům trestního řádu měl za následek, že došlo k vydání nepředvídatelného a překvapivého zprošťujícího rozhodnutí, které se nachází v diametrálním protikladu se skutkovými závěry jemu předcházejícího odsuzujícího rozhodnutí soudu prvního stupně," stálo v dovolání státních zástupců.

NS ovšem zprošťující verdikt ponechal v platnosti. Dovolání odmítl, odůvodnění zatím nezveřejnil. Podle mluvčího NS Petra Knötiga bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než připouští trestní řád.

Podstatou celé kauzy bylo podezření z nelegální výroby alkoholu na Zlínsku. Obžalobě čelilo 16 lidí, potrestána byla jen část, většinou si kvůli délce procesu vyslechli jen podmíněné tresty.

Podle obžaloby v letech 2000 až 2002 tehdejší ředitel společnosti Morávia-Chem nakoupil téměř 700 tisíc litrů lihu, který byl určen na výrobu kapalin do ostřikovačů. Líh však údajně sloužil k výrobě alkoholu bez odvedení spotřební daně. Několik stavebních firem kvůli tomu vyrábělo fiktivní doklady, podle kterých byl přípravek využit na stavbách, například jako přísada do omítek.