Většina stran zastoupených ve sněmovně odmítá obnovení povinné základní vojenské služby. Česko by se mělo spoléhat na profesionální armádu a na aktivní zálohy. Shodli se na tom jejich zástupci v debatě Politologického klubu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Stavějí se také proti vytváření společné evropské armády.
"Nejsem pro. Potřebujeme budovat profesionální armádu a aktivní zálohy," řekl na dotaz k obnovení povinné základní vojenské služby vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se vyslovil pro zavedení kurzu pro mimořádné situace, ale ne základní vojenské služby.
Obnovení povinné vojenské služby odmítá i opozice. "Já jsem absolvoval základní vojenskou službu, a právě proto nejsem příznivec obnovení základní vojenské služby," řekl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Proti ní se postavili i předseda KSČM Vojtěch Filip a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který by podpořil posílení aktivních záloh.
Jistou formu povinné základní vojenské služby by chtěl zavést předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura. Podle něj by v Česku měl fungovat šestitýdenní branný výcvik, který by byl povinný pro muže a dobrovolný pro ženy.
Zástupci ANO, KDU-ČSL, ODS, a TOP 09 se také shodují na tom, že nepokládají za rozumné vytvářet společnou evropskou armádu vedle struktur Severoatlantické aliance. Bělobrádek ale zmínil potřebu posílit evropský pilíř NATO a více koordinovat obranný výzkum a vývoj v Evropské unii.
