Téměř neviditelně, aniž o tom kdokoli tuší, jsou někteří lidé zneužíváni svými zaměstnavateli. Například si někoho najmou a řeknou mu, že bude čtrnáct dní pracovat jako dobrovolník. Odůvodní to tím, že chtějí vidět, jak pracuje. Pak ho propustí, aniž mu zaplatí jedinou korunu. Otřesné je, že se zneužívání týká především těch nejchudších, například lidí bez domova, kteří se jenom těžko mohou bránit.
"Lidé bez domova si třeba práci najdou, ale peníze nedostanou, protože jim řeknou: Dobře, za půl měsíce podepíšeme smlouvu," popsala situaci Květa Alföldi, která před časem přišla o domov a žije nyní v jednom z pražských azylových domů. Pak už ovšem žádná smlouva nepřijde, v tom lepším případě do té doby pracují zadarmo. Podobný postup je podle jejího názoru zneužívání a mělo by se s tím něco dělat. "Protože pak už je jen malý krůček k tomu, aby ten člověk rezignoval," míní.
Sama s tím má svou osobní zkušenost. "Třeba jsem pracovala bez smlouvy, a pak mi nedali peníze. Nebo jsem byla donucena podepsat dohodu anebo pracovní smlouvu dobrovolníka na tom základě, že půl měsíce někde budu pracovat zadarmo," říká. Placená práce je přitom podle ní pro lidi bez domova důležitá, bez ní se totiž nahoru nedostanou.
Sama se do azylového domu dostala teprve loni. "Bydlela jsem s přítelem, který mě napadal a fyzicky ponižoval, takže jsem nevěděla kudy kam," vypráví. Proto od přítele odešla. Navíc přišla o práci. Nějaký čas se pokoušela bydlet u svého jednadvacetiletého syna. Nájem bytu byl ovšem pro oba i tak dost vysoký. Syn si musel najít bydlení v podnájmu, konkrétně v jednom pronajatém pokoji. "Majitel souhlasil, že v tom bytě zůstanu, dokud si něco nenajdu," říká. Syn jí přitom přispíval i nadále na nájem. "Za pět minut dvanáct mi podala ruku Armáda spásy, která mi nabídla bydlení ve svém azylovém domě," dodává.
Jak se stát bezdomovcem
V současné době je v České republice podle koncepce bezdomovectví, vypracované ministerstvem práce a sociálních věcí, okolo 30 tisíc bezdomovců, dalším sto tisícům pád do bezdomoví hrozí. Ne všichni lidé bez domova však žijí na ulici, mnozí z nich nacházejí útočiště například v azylových domech.
"Přijít o střechu nad hlavou může každý z nás, stačí souhrn náhod," říká Pavla Vopeláková z Armády spásy. Například to, že člověk přijde o práci a začnou se mu hromadit dluhy na bydlení. Právě dluhy z nájemného jsou jednou z hlavních příčin toho, že lidé skončí jako bezdomovci. Bezdomovectvím jsou stále více ohroženi mladí lidé, zejména ti, kteří opouštějí dětské domovy, ženy, zdravotně postižení a osaměle žijící senioři.
"Přitom je pro stát sedmkrát levnější udržet toho člověka v bytě i za cenu, že se mu poskytne půjčka, než aby skončil na ulici," konstatuje emeritní ředitel charitativního spolku Naděje a jeden ze spoluautorů koncepce Ilja Hradecký. Většina bezdomovců přitom skončila na ulici právě kvůli dluhům na nájemném.
Vůbec první koncepci s opatřeními k řešení problematiky a pro prevenci schválila vláda před dvěma týdny. Dokument obsahuje návrhy v oblasti bydlení, zdravotní péče a sociálních služeb, které by měl stát v příštích sedmi letech uskutečnit. Počítá mimo jiné se sociálním bydlením, které v Česku zatím neexistuje. Lidem bez přístřeší a těm, jimž ztráta střechy nad hlavou hrozí, by mohly v budoucnu podle koncepce pomoci i nové dávky. Fungovat by mohly i ordinace pro bezdomovce; ostatně za tři roky by mohli podle plánu také začít používat chráněné bydlení. S pomocí služeb by se tam odrazili ode dna, pak by získali nájemní byt a vrátili se do běžného života. Mimo jiné se tak počítá se zřízením takzvaného bydlení s podporou. Do něj by se dostali bezdomovci či lidé z azylových domů. S pomocí sociálních pracovníků by se pak odtud mohli vrátit do běžného života. Počítá se i s tím, že vr oce 2016 by začala fungovat zařízení, ve kterých by se doléčili lidé, kteří nemají kam jít po nemoci či odchodu z nemocnice.
