Vězeňská služba letos našla novou práci pro 1800 odsouzených. Jejich odpovědnost a pracovní návyky začala podporovat i netradičními projekty, jako je chov domácích zvířat. Petr Dohnal, který se do čela bezpečnostního sboru vrátil před rokem, chce přesvědčit veřejnost, že tento přístup k vězněným má smysl, protože povede ke snížení nynější sedmdesátiprocentní recidivy. Za největší současné problémy vězeňství označil nedostačující prostory a málo peněz pro nováčky sboru.
Pětačtyřicetiletý Dohnal, který vystudoval psychologii, začínal u Vězeňské služby před 26 lety jako strážný a postupně prošel různými manažerskými funkcemi včetně ředitele věznice. V české společnosti podle něj stále přetrvává konzervativní názor, že vězeň by měl být zavřený v tmavé kobce o chlebu a vodě a nejlépe ještě dvakrát denně dostat obuškem. "Já jako psycholog musím říct, že takto to nefunguje. Člověk, který v kriminále zažívá nepříjemné nebo až kruté situace, má tendenci přenášet to dál a chovat se podle těchto vzorců i na svobodě. A to přece nikdo z nás nechce," uvedl.
Vězeňská služba nyní apeluje na soukromé podnikatele na workshopech či při exkurzích ve věznicích, aby vězně zaměstnali. Nad původní nedůvěrou majitelů firem začíná převažovat obecná poptávka po zaměstnancích a také některé výhody, které s sebou zaměstnávání vězňů nese: třeba to, že pokud jeden vězeň onemocní, v práci ho zastoupí jiný. Oproti konci loňského roku se tak podle statistik sboru zvýšil počet zaměstnaných vězňů o téměř 30 procent.
Rozvíjení pracovních návyků a samostatnosti vězňů chce Dohnal na podzim příštího roku posunout ještě dál projektem tzv. otevřené věznice v nejmírnějším stupni zabezpečení, v níž mají nejspolehlivější vězni žít a pracovat podobně, jako se o sebe budou muset postarat po odpykání trestu. Vesnička má vyrůst v areálu jiřické věznice, kde se vězni mohou už od letoška starat o včely, ovce nebo daňky. Napřesrok plánuje Vězeňská služba otevřít oboru se zvěří i v Rapoticích.
"Pro nás je stále ještě velkou úlohou přesvědčovat veřejnost, že stojí za to s vězni takto pracovat, protože ve finále na tom vydělá i společnost. Každý by měl mít zájem na tom, aby věznici opouštěl člověk, který umí pracovat, má pracovní návyky, chová se slušně. A když se stane naším sousedem, stane se dobrým sousedem, a ne gaunerem," shrnul Dohnal. Uvažuje i o tom, že by lidem přiblížil svět za mřížemi tak, že by v budoucnu zájemcům umožnil přístup do nestřežených, třeba historických částí věznic. "Chtěl bych, abychom přestali být státem ve státě, který je uzavřený a kam se nevidí," vysvětlil.
K individuální práci s každým vězněm má přispět i výrazná změna pravomocí, která čeká Dohnalův sbor od října příštího roku: v souvislosti s redukcí typů věznic ze čtyř na dva už o konkrétním umístění odsouzeného nebude rozhodovat soud, ale právě Vězeňská služba na základě vlastních posudků.
Mezi problémy, s nimiž se sbor potýká, Dohnal jmenoval nedostatek finančních prostředků pro začínající příslušníky sboru, zastaralost vězeňských objektů i jejich zařízení a především přeplněnost věznic, která je nyní ve výkonu trestu na 113 procentech. "Z pohledu Vězeňské služby se toho s přeplněností nedá dělat mnoho jiného než stavět nové ubytovny, působit na vězně, aby míra recidivy nebyla až tak hrozivá, a volat po vyšším využití alternativních trestů, které nejsou ukládány tak často a je to ke škodě," popsal ředitel.
Nová ubytovna vznikne například při věznicích ve Světlé nad Sázavou nebo v Ostrově nad Ohří, otevře se také další oddělení v Plzni. "Hledáme opravdu každý prostor, který bychom mohli přebudovat na oddělení pro vězně. Bohužel jsme ve stavu, který jsme zažívali v roce 2012 před amnestií," podotkl Dohnal. Novou pobočku ženské věznice chce umístit do bývalého výchovného ústavu v Králíkách, tamní obyvatelé se však v nedávném referendu vyslovili proti.
