Praha dostala třímilionovou pokutu za Karlův most

Plzeňský kraj udělil pražskému magistrátu pokutu 3,25 milionu Kč za znehodnocení památkové hodnoty Karlova mostu během jeho rekonstrukce. O úterním rozhodnutí krajského úřadu informovala jeho mluvčí Petra Jarošová.

Pražský magistrát zatím nemá rozhodnutí k dispozici, proto se k němu magistrátní mluvčí Jiří Wolf nechtěl vyjadřovat. Ředitel pražského odboru památkové péče Jan Kněžínek ale předpokládá, že se město proti rozhodnutí odvolá.

"Mezi nejzávažnější pochybení patří provedení prací bez respektu k tradičním technikám kamenického řemesla, poškozování bloků, nadměrné vyřazování původních kamenů za nové, použití nevhodné malty, špatně provedené spárování a aplikace moderních materiálů neodpovídajících národní kulturní památce jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách," odůvodnil své rozhodnutí krajský úřad. Jako problematické označil i množství betonu jako podkladu pro stříkanou izolaci.

PSALI JSME: Oprava Karlova mostu: vyřazují se i nepoškozené kvádry
                       Inspektoři UNESCO ukončili svou pražskou misi

"Nerozumím tomu. Město opravuje za vlastní peníze státní památku, podařilo se mu most zachránit a dostane za to pokutu," řekl šéf magistrátních památkářů Kněžínek. "Věřím, že se město odvolá."

Také krajský úřad odvolání Prahy předpokládá. "Bude to logický krok, pokud tak učiní. Pokud dojde k nám odvolání, předáme ho na ministerstvo kultury," řekl vedoucí oddělení památkové péče úřadu Plzeňského kraje Petr Jirásek. Maximální možná výše pokuty, kterou mohl úřad vyměřit, byly čtyři miliony korun. Pokud by se Praha neodvolala a přijala rozhodnutí, pokuta by směřovala do kasy krajského úřadu.

Správní řízení s vlastníkem památky, tedy s městem Prahou, a se zhotoviteli obnovy, společností Mott MacDonald, vedl Plzeňský kraj od 21. ledna z rozhodnutí ministerstva kultury. Ministerstvo jako nadřízený orgán památkové péče tak rozhodlo kvůli nečinnosti pražského magistrátu a také proto, aby vyloučilo střet zájmu.

Praha pokutovala sama sebe. Dost málo

Stížnosti na údajná pochybení při rekonstrukci mostu totiž zatím město řešilo samo se sebou. Loni neuznalo četné výtky, které nad opravou vynesla památková inspekce ministerstva, uložilo si pokutu pouze 54 tisíc korun za pochybení v přípravě dokumentace.

Plzeňský krajský úřad správní řízení se společností Mott MacDonald zastavil, protože podle něj práci vykonávala na základě objednávky a plné moci pro Prahu, takže odpovědnost za znehodnocení Karlova mostu spočívá na hlavním městě.

"Krajský úřad uložil pokutu v takové výši, která odpovídá významu a hodnotě Karlova mostu, který je zároveň památkou UNESCO," dodala Jarošová. Krajští úředníci byli na místě několikrát.

Oprava Karlova mostu trvá už přes dva roky a práce kritizovala památková inspekce ministerstva kultury. Podle ní bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum. Inspektorům se nelíbil ani způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Pochybení při opravě Karlova mostu konstatoval i Národní památkový ústav.

Krajský úřad ve správním řízení rozhodl a vyměřil pokutu. "Nemáme mandát k tomu, abychom posuzovali návrhy řešení. Nicméně přáli bychom si, aby alespoň v těch věcech, které jsou vratné, kompetentní orgány rozhodly v budoucnu tak, aby se Karlův most opravil a jeho poškození bylo zminimalizováno," doplnil Jirásek.

Současná etapa rekonstrukce mostu by měla skončit v polovině letošního roku, pravděpodobně se ale prodlouží. Následovat bude rekonstrukce pláště a kleneb mostu. Tu stavebníci plánují zahájit až v roce 2013, čekají totiž na otevření lomu na pískovec, který byl použit při stavbě Karlova mostu.

Gotický Karlův most v Praze je druhým nejstarším dochovaným mostem v Česku. Nahradil Juditin most, který byl stržen v roce 1342 při povodni. Jeho stavba začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Původně se mu říkalo Kamenný či Pražský. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na dřívější podnět Karla Havlíčka Borovského. Je 515 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,4 až 9,5 metru, výška vozovky je 13 metrů nad normální hladinou Vltavy. Je tvořen 16 oblouky, byl ozdoben 30 převážně barokními sochami a doplněn třemi věžemi.

Foto: Robert Sedmík, Jan Schejbal