Pražský magistrát se chystá prověřit všechny obyvatele městských bytů, zda je neobývají nelegálně. Stovkám nájemníků by se tak mohlo stát, že budou muset svůj byt opustit: a to jak podvodníkům, tak i lidem, kteří jen neznají zákony. S nájemní smlouvou se ale stále častěji musejí rozloučit i obyvatelé jiných českých měst.
Lukáš Svoboda bydlel v Praze v nájemním bytě jedné městské části s regulovaným nájemným. Po svatbě se k němu přistěhovala i jeho manželka Alena, která do té doby bydlela u rodičů. Vlastní ale i byt, který pronajímá. Ve chvíli, kdy Lukáš městskou část požádal o výměnu bytu za větší, dostal překvapivou zprávu: do tří měsíců se musí vystěhovat bez náhrady. Důvod? I když byt vlastní manželka a nájemcem byl původně manžel, od sňatku jsou posuzováni společně - a protože mají možnost jiného bydlení, ztratili nárok na nájemní byt.
K TÉMATU: on-line rozhovor s Milanem Tarabou ze Sdružení nájemníků ČR
Za co může nájemník dostat výpověď |
- pokud do 15 dnů nenahlásí, že v bytě žije někdo další, o kom pronajímatel neví - jestliže třikrát nezaplatí nájemné a úhradu za služby - pokud má dva nebo více bytů („vyjma případů, že na nájemci nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt", přidává zákon flexibilní dodatek) - pokud se v bytě nezdržuje nebo se v něm zdržuje jen občas (tady mohou být omluvou pouze „vážné důvody") - pokud byt pronajímá někomu dalšímu nebo má podnájemníka |
Pražskému magistrátu patří přes deset tisíc bytů. Podle odhadů ředitele bytového odboru Vladislava Dykasta nájemníci pětiny z nich mohou porušovat zákon: mají nenahlášeného spolubydlícího, byt načerno pronajímají nebo mají ještě jiný byt či dům. Dostat se jim na kobylku má detektivní firma, na kterou město vypsalo výběrové řízení.
Magistrát se inspiroval u Prahy 11, která podobnou akci zorganizovala loni. Ze 3500 bytů, které městská část vlastní, jich asi desetinu budou muset nájemníci po razii opustit. Nejčastějším prohřeškem, kterého se nájemníci dopustili, byli nenahlášení spolubydlící.
Zatím se přesně neví, na kolik prověrky přijdou. "Celá akce by se měla finančně vejít do dvou milionů korun, které na ni máme přichystané," říká Dykast. Cena záleží na dohodě s firmou, která bude kontroly provádět. "Zatím ani nevíme, jestli bude chtít zaplatit paušálně, nebo podle počtu bytových jednotek," dodává.
Nájemníci, kterým zaklepe na dveře kontrolor, by prý měli být předem informováni o tom, kdo k nim jde a také za jakým účelem. Jakou formou se to dozví, však ještě není stanoveno. Dykast potvrdil, že by se mohly podobně jako v případě kontroly na Praze 11 vyvěsit na internetu fotografie i oprávnění kontrolorů.
Pozor na privatizace
Plošné kontroly jsou u českých obcí výjimkou. "Akci podobnou té pražské jsme nedělali, kontroly se ale chystáme zintenzivnit," říká mluvčí plzeňského magistrátu Zdeňka Kubalová - podobně jako ona odpovídají i zástupci dalších dotázaných měst. Většinou prověřují nájemníky namátkově nebo v případě, že si někdo ze sousedů stěžuje. Důvodem ke kontrole jsou i žádosti o výměnu bytu nebo o jeho privatizaci.
Právě kvůli prodejům prověřovala své nájemníky Praha 6, která v současné době prodává většinu svých bytů. "Našli jsme například i byty, které byly prázdné a které nikdo nevyužíval," říká mluvčí městské části Martin Šalek. Podle něj se ale počet výpovědí pohyboval v jednotkách. Praha 13 dala při privatizaci výpovědí podstatně víc, plošně však své nájemníky neprověřuje. "Prohřešky je nájemníkům těžké dokázat," dodává mluvčí městské části Samuel Truschka.
Dokázat, že nájemník má kde bydlet, opravdu není snadné. Zatímco vlastnictví domu či bytu se dá prověřit v katastru nemovitostí, nájemní byt nebo družstevní podíl se odhalit nedá. "Nevím o žádné databázi, která by měla údaje o podílnících bytových družstev," říká se smíchem advokátka Markéta Tillerová, která se zabývá převody nemovitostí. Pokud tedy majitel nemá informace od zasvěcených sousedů nebo detektiva, nemusí se o druhém bytě vůbec dozvědět.
Někdy se to ale podaří. "Zrovna dnes jsme dali jedné rodině výpověď. Měli současně dům a byt, který nevyužívali," sdělil ve středu na dotaz serveru TÝDEN.CZ mluvčí Prahy 10 Jan Charvát. O tom, jak nájemníky odhalili, ale nechtěl sdělit žádné podrobnosti.
Některé obce sázejí na udavače
Poměrně spolehlivým zdrojem informací bývají sousedé, kteří si všimnou něčeho podezřelého. Především na ně spoléhají například ve Zlíně. "Reagujeme hlavně na oznámení sousedů," uvedla mluvčí Marie Masaříková. Dalším impulsem k prověřování bývá žádost o výměnu bytu a o přechod nájmu, případně to, když má nájemník dluhy nebo neodsouhlasí jednostranné zvýšení nájemného.
V Pardubicích prověřují nájemníky i tehdy, když původní nájemce zemře a někdo - nejčastěji vnoučata - žádá o přechod nájmu a tvrdí, že v bytě už tři roky žije. "Podobný pokus jsme měli loni, rodina měla dva vlastní byty a jeden její člen se účelově přihlásil do nájemního ke tchánovi. Výmluvy, kterým tento krok vysvětlovali, byly úplně naivní - lidé nechápou, že si jejich výpovědi prověříme," popisuje konkrétní zkušenost Martin Pilař, vedoucí zdejšího oddělení správy. Úředníci magistrátu jsou velmi výkonní: jen za prosinec a polovinu ledna dali výpověď jedenácti z asi tří tisíc městských bytů.
Poznámka: V úvodním příběhu jsou jména aktérů a některé reálie změněny, redakce je však zná.
Foto: Robert Sedmík, archiv Týdne