Atrakce v zoo
Praha udělala první krok ke stavbě pavilonu pro pandu velkou

Vedení hlavního města udělalo první krok k budoucí stavbě pavilonu pro chov pandy velké, která je symbolem ochrany přírody. Na přípravu projektu v pondělí radní vyčlenili tři miliony korun, řekla radní Irena Ropková (ČSSD). Náklady se podle dřívějších odhadů budou pohybovat kolem 200 milionů korun.

O chovu vzácných zvířat mluví vedení zoo i politici řadu měsíců. Tématem diskusí byl naposledy při návštěvě pekingské reprezentace v Praze. Právě Čína, která je domovem pandy, by mohla zvíře České republice poskytnout. "Pevně věřím, že se nám podaří zahájit chov pand v Praze," řekla radní. V Evropě je podle ní jen pět zoologických zahrad, kde se mohou lidé s těmito chráněnými černobílými medvědy setkat.

Podle základních návrhů by náklady na vybudování expozice pand zahrnovaly zbourání stávající expozice ledních medvědů nedaleko vchodu do zahrady, rozsáhlé terénní práce a výstavbu pavilonu spolu s restaurací a prodejnou suvenýrů. Nový pavilon pro lední medvědy, který bude stát na jiném místě, vyjde na asi 150 milionů korun.

Dostat pandy do Česka by vedle stále intenzivnějších vztahů mezi českými a čínskými politiky mohl pomoci i seriál Panda a Krtek čínské státní televize CCTV. Pilotní díl už dřív viděl na Pražském hradě prezident Miloš Zeman s místopředsedkyní čínské Státní rady Liou Jen-tung. Zeman Krtečka propagoval i při své návštěvě Číny v roce 2014. Neziskové organizace i někteří politici kritizují spolupráci s totalitní Čínou, která podle nich popírá lidská práva. Čínská vláda používá takzvanou pandí diplomacii k propagaci své země.

V divoké přírodě žije přes 1800 pand velkých, přičemž jejich počet stoupá. Dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. Panda velká patří přesto mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.