Praha udělala první krok ke stavbě pavilonu pro pandu velkou

Domácí
27. 6. 2016 17:21
Pandu by České republice mohla poskytnout Čína (ilustrační foto).
Pandu by České republice mohla poskytnout Čína (ilustrační foto).

Vedení hlavního města udělalo první krok k budoucí stavbě pavilonu pro chov pandy velké, která je symbolem ochrany přírody. Na přípravu projektu v pondělí radní vyčlenili tři miliony korun, řekla radní Irena Ropková (ČSSD). Náklady se podle dřívějších odhadů budou pohybovat kolem 200 milionů korun.

O chovu vzácných zvířat mluví vedení zoo i politici řadu měsíců. Tématem diskusí byl naposledy při návštěvě pekingské reprezentace v Praze. Právě Čína, která je domovem pandy, by mohla zvíře České republice poskytnout. "Pevně věřím, že se nám podaří zahájit chov pand v Praze," řekla radní. V Evropě je podle ní jen pět zoologických zahrad, kde se mohou lidé s těmito chráněnými černobílými medvědy setkat.

Podle základních návrhů by náklady na vybudování expozice pand zahrnovaly zbourání stávající expozice ledních medvědů nedaleko vchodu do zahrady, rozsáhlé terénní práce a výstavbu pavilonu spolu s restaurací a prodejnou suvenýrů. Nový pavilon pro lední medvědy, který bude stát na jiném místě, vyjde na asi 150 milionů korun.

Dostat pandy do Česka by vedle stále intenzivnějších vztahů mezi českými a čínskými politiky mohl pomoci i seriál Panda a Krtek čínské státní televize CCTV. Pilotní díl už dřív viděl na Pražském hradě prezident Miloš Zeman s místopředsedkyní čínské Státní rady Liou Jen-tung. Zeman Krtečka propagoval i při své návštěvě Číny v roce 2014. Neziskové organizace i někteří politici kritizují spolupráci s totalitní Čínou, která podle nich popírá lidská práva. Čínská vláda používá takzvanou pandí diplomacii k propagaci své země.

V divoké přírodě žije přes 1800 pand velkých, přičemž jejich počet stoupá. Dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. Panda velká patří přesto mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.

Autor: ČTK Foto: ČTK , PICTURE ALLIANCE/CHROMORANGE

Další čtení

V letošním 1. pololetí napršelo nejméně za více než 60 let, spadlo 222 mm srážek

Domácí
3. 7. 2025

Na sankční seznam přibyl spolupracovník Medveděva Osipov kvůli výhrůžkám Haškovi

Domácí
2. 7. 2025

Hasiči mají požár u muničního skladu na Litoměřicku pod kontrolou

Domácí
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ