Praha v případě nebezpečí neukryje ani polovinu obyvatel

Domácí
29. 6. 2016 15:52
Vchod v ulici Pod Karlovem. V sobotu 14. 2. 2015 byl pro veřejnost znovu přístupný kryt civilní ochrany Filimanka v Praze. Podzemní dvoupatrový kryt o rozloze 1332 metrů čtverečních má kapacitu 1300 osob. Je osvětlený, udržovaný a vytápěný. V současné době slouží jako sklad vzduchotechniky civilní ochrany, k plnému využití může být připraven do 24 hodin.
Vchod v ulici Pod Karlovem. V sobotu 14. 2. 2015 byl pro veřejnost znovu přístupný kryt civilní ochrany Filimanka v Praze. Podzemní dvoupatrový kryt o rozloze 1332 metrů čtverečních má kapacitu 1300 osob. Je osvětlený, udržovaný a vytápěný. V současné době slouží jako sklad vzduchotechniky civilní ochrany, k plnému využití může být připraven do 24 hodin.

V pražských krytech civilní ochrany by se v případě ohrožení ukrylo čtyřicet procent obyvatel s trvalým pobytem v hlavním městě. Celkem jich je v hlavním městě 768. Nejvíc lidí pojme metro, kam se může schovat asi 332 tisíc lidí, a silniční Strahovský tunel s kapacitou patnáct tisíc osob, uvedl radní pro bezpečnost Libor Hadrava při prohlídce úkrytu Bezovka pod vrchem Parukářka.

Hlavní město vynakládá na každoroční údržbu krytů podle Hadravy asi pět milionů korun ročně, náklady se snaží snižovat mimo jiné jejich pronajímáním. Některé fungují jako sklady, v tom pod Parukářkou je i lezecká stěna. Ministerstvo financí přispívá 45 milionů ročně na údržbu krytu v metru a Strahovském tunelu.

Magistrát připravuje novou koncepci ukrytí obyvatelstva, hotovou ji chce mít podle Hadravy na podzim. "Koncepce vlády je do roku 2020 a výhledově do roku 2030. Na jejím podkladě se zpracovává ta magistrátní," vysvětlil radní. Hlavní město by podle něj chtělo na správě krytů ušetřit, počítat s tím bude i koncepce. "Chceme víc využívat pronájmy a odkupy, abychom z toho mohli financovat ty, které musíme udržovat," dodal. Koupí krytu se ale jeho majitel zavazuje udržovat ho provozuschopný, takže o ně příliš velký zájem není.

Stálé úkryty byly budované v padesátých a šedesátých letech, charakter jejich ochrany se už neslučuje se současným vedením válek a účinkem zbraňových systémů. Přesto je města musejí udržovat v pohotovosti, mají to přikázané zákonem o integrovaném záchranném systému. Musejí být připravené pro 72 hodin ukrytí obyvatel.

Kryt pod Parukářkou vznikl v letech 1952 až 1960. Může se v něm ukrýt až 2500 lidí, má vlastní filtraci vzduchu, náhradní zdroj elektřiny i zásobárnu vody. Turistům se pravidelně otevírá bunkr na Folimance, ve kterém se počítá s ukrytím až 1300 lidí. Největší z krytů, kromě dopravních podzemních staveb, je v Bryksově ulici v Praze 4. Jeho kapacita je 2800 lidí.

Včetně dopravních staveb nabízejí úkryt asi pro 498 tisíc lidí. Největší podíl možnosti ukrytí k počtu obyvatel mají Praha 14, Praha 10 a Praha 9.

Autor: ČTK Foto: ČTK/Salajka Martin

Další čtení

Pietní místo před hotelem Thermal v Karlových Varech

Ve Varech chtějí přejmenovat ulici po Bartoškovi. Už by nebyla Moskevská

Domácí
9. 5. 2025
Hraboš polní

Jak se počítají hraboši? Podle východů z nor. Ubylo jich, ale nebezpečí trvá

Domácí
9. 5. 2025
ilustrační foto

Řidič kamionu převážel eura za miliony. Dopadli ho celníci. Přišel o ně a mlčí

Domácí
9. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ