Prahu u příležitosti výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 navštíví další ze statečných, kteří proti ní v zahraničí protestovali. Letos šestašedesátiletá Olga Iofe Prochorovová v lednu 1969, poté co se v Praze upálil student Jan Palach, proti invazi do Československa uspořádala společně s Irinou Kaplunovou demonstraci na moskevském Majakovského náměstí. Obě studentky držely plakáty s hesly: Na věčnou památku Janu Palachovi a Svobodu Československu.
O návštěvě informoval Adam Hradilek, který v Ústavu pro studium totalitních režimů inicioval a koordinuje projekt zaměřený na připomínku pamětníků zmíněných událostí. Olga Prochorovová se 23. srpna od 19.00 představí na besedě v Knihovně Václava Havla v Ostrovní ulici.
"Již od roku 2008 představujeme vždy na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly," řekl. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili.
Na mnoha místech SSSR i v dalších zemích Varšavské smlouvy však protestovali další jednotlivci a skupiny lidí, jejichž jména často zůstala neznámá. "V minulých letech jsme v Praze představili například Ilju Ripse, Aldise Cilinskise nebo Michase Kukobaku," připomíná Hradilek.
Olga Prochorovová už jako žákyně deváté třídy v roce 1966 šířila letáky proti ideologické rehabilitaci Stalina. Proti invazi do Československa veřejně vystoupila v lednu 1969. "Tato akce ještě neměla vážnější následky, nicméně Olga pokračovala v aktivitách spojených se samizdatem a obranou politických vězňů, což jí vyneslo trest v podobě dvou let strávených v nechvalně známé Kazaňské vězeňské psychiatrické léčebně, kde byla například vězněna i Natalia Gorbaněvská," říká Hradilek.
Po propuštění v roce 1971 byla nadále aktivní jak v samizdatu, tak v ochraně lidských práv, za což byla nadále pronásledována. V roce 1978 po letech domovních prohlídek či domácího vězení emigrovala do Francie. V Paříži pracovala spolu se svým mužem v redakci ruskojazyčného exilového časopisu Ruská mysl.
Její návštěvu v Praze organizuje Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a sdružením Memorial.
