Primářka o chřipce: Pacientů je moc. Ať se starají i jiní
29.07.2009 11:00 Rozhovor
Virem prasečí chřipky se ve 160 zemích světa nakazilo už přes sto šedesát tisíc lidí. Česko jich zatím hlásí 63 a nejčastěji se sjíždějí na infekční kliniku do pražské Fakultní nemocnice Bulovka. Primářka Hana Roháčová v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ řekla, že péče o nemocné by se měli ujmout lékaři po celé zemi.
Na vaši kliniku se teď sjíždějí všichni pacienti s novou chřipkou. Proč právě k vám?
Jsme tu hlavně pro pacienty ze Středočeského kraje a Prahu, ale se 170 lůžky jsme největší infekční klinikou v Česku. Pokud vznikne mimořádná situace, pacienti se svážejí právě k nám. Upřímně řečeno ale za to teď už nejsme rádi. Když to začínalo, vyšetřili jsme během prvních týdnů deset, dvacet lidí. Teď už se sem ale lidé skutečně hrnou, protože se chtějí nechat vyšetřit nebo je sem posílají jejich lékaři. Devadesát pět procent pacientů přitom odesíláme zase domů, protože jsou úplně v pořádku.
Jak to budete řešit?
V blízké budoucnosti snad už nebudeme vyšetřovat každého, protože odběrů je hrozně moc. Navíc se mluví o tom - a myslím, že to bude jednoznačně ministerstvem řečeno - že se péče o nemocné musí přesunout částečně do terénu. Praktičtí lékaři tak budou smět provádět vyšetření na chřipku a nebudou pacienty nikam posílat. Lidé sem jezdí třeba ze Středočeského kraje, my jim v sobotu večer uděláme výtěr a pošleme je zase domů. Je to pro ně velmi nepohodlné.
K TÉMATU: Situace kolem chřipky se změní. Starat se budou praktici
Podle čeho se rozhodujete, koho nechat v nemocnici a koho poslat domů?
Tady necháváme lidi pouze ze dvou důvodů. Zaprvé ty, jejichž zdravotní stav to vyžaduje, nebo pacienty patřící do rizikové skupiny jako jsou těhotné ženy, malé děti, lidé s jinými základními onemocněními, například diabetici, lidé s rakovinou a podobně. Dále také nemocné s horečkami, kašlem nebo třeba zánětem na plicích. Zadruhé přijímáme lidi, kteří jsou u nás proto, že nemůžou být v izolaci doma, takže například turisté z hotelů nebo ubytoven. Ostatní pacienty s lehkým průběhem posíláme domů.
Těm antivirotika nepodáváte?
Tyto léky podáváme velmi obezřetně. Ne že bychom je neměli, máme jich dost, ale nepodáváme je proto, abychom si nevystříleli munici hned na začátku. Dáváme je lidem s těžkým průběhem nemoci nebo těm, u kterých očekáváme možné komplikace.
Jak pacienti snášejí situaci, kdy trpí nemocí, o které se ve společnosti hodně mluví?
Myslím, že dobře. Hospitalizace je krátká, takže s tím problémy nemají.
Dodržují pacienti s prasečí chřipkou, kteří jsou u vás hospitalizováni, zvláštní režim?
Dodržují ho pouze v tom, že k nim nemůžou návštěvy a že nemůžou vycházet ven. Jsou uzavřeni v místnosti, která však nemá žádnou zvláštní vzduchotechniku nebo filtry jako u některých jiných nemocí.
ČTĚTE TAKÉ: Prasečí chřipka má první oběť ve střední Evropě
Jak dlouho u vás bývají pacienti s pasečí chřipkou hospitalizováni?
Většinou podle klinického stavu maximálně týden. Pokud by se nemoc zkomplikovala třeba plicním zánětem, bylo by to samozřejmě déle.
Po propuštění je už pod dohledem nemáte?
To už je na praktickém lékaři. Doporučíme jim další postup, například je zveme na další testy, ale všechno další je už na jejich lékařích.
Jak složité je vyšetření na prokázání viru prasečí chřipky a jak dlouho trvá?
Vyšetření není složité, provádí se výtěr z nosohltanu kvůli zjištění přítomnosti viru. Vzorky jsou denně převáženy do Státního zdravotního ústavu a výsledky dostáváme tentýž den večer nebo druhý den.
Prasečí chřipka ve světě |
- podle aktuálních údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je nyní ve světě asi 164 tisíc nakažených - chřipka připravila o život zatím 998 lidí. ECDC upozornilo, že počet infikovaných je ale nejspíš mnohem vyšší. - podle Světové zdravotnické organizace se dá předpokládat, že virem by mohly být v příštích dvou letech infikovány až dvě miliardy lidí, uvedla organizace minulý týden - nejčernější prognóza v Česku mluví až o dvou milionech nemocných v průběhu podzimu |
Potvrdí to až testy. I běžná chřipka sezonního typu může mít horší průběh než tahle. Řada pacientů volá a říká nám, že je bolí klouby a svaly a ptají se, jestli se to nějak pozná. Nepozná. Ani když je vyšetřím, tak to nepoznám. Napíšu, že má zánětlivé onemocnění horních cest dýchacích a k vyloučení nové chřipky požádám o testy.
Jak vnímáte situaci kolem chřipky vy osobně?
Chřipka je obecně poměrně těžké virové onemocnění, což si lidé příliš neuvědomují. Otázka samozřejmě je, jak se situace bude vyvíjet dál. Myslím, že nárůst případů je významný, pro nás překvapivě i v evropských státech, kde je poměrně teplo. Čekali jsme, že se chřipka rozšíří spíš na podzim. Zatím je příznivé, že se virus chová docela mírně, že pacienti u nás jdou většinou prakticky hned po vyšetření domů. Úmrtnost na novou chřipku nedosahuje ani jednoho procenta, zatímco u běžné chřipky je kolem sedmi procent. V médiích však zprávy o úmrtích vypadají děsivě.
Naplní se prognóza, že na podzim u nás budou až dva miliony lidí s prasečí chřipkou?
To je spekulativní záležitost. Nelze dopředu předvídat, jestli se nemoc bude šířit pozvolna, nebo jestli půjde o explozi, kdy bude najednou velký počet nemocných. Jisté je, že se lidé bojí a volají nám, i když jindy by si vzali jednoduše paralen a nic dalšího nepodnikali.
K TÉMATU: Vít: Prasečí chřipkou se může nakazit až pětina Čechů
Jsme na masivní výskyt nemoci vůbec připraveni?
Podle mého názoru nemůže žádný stát zvládnout situaci, kdy mu onemocní čtvrtina populace tak, aby se to nikde neprojevilo. Česko má v současné době léky pro zhruba třetinu populace a zatím jsou účinné, ale nevíme, jestli by virus při masivnějším šíření nemoci nezačal být vůči nim resistentní.
Má cenu preventivně užívat léky jako tamiflu?
Ne, já jsem jednoznačně proti. Jak dlouho by ho lidé měli brát? Museli by ho užívat pořád až do doby, než se nechají naočkovat. A očkovat se navíc začnou nejdřív jen některé skupiny obyvatel. Takže to bychom pak byli velmi rychle bez potřebného léku.
Bude dost vakcín?
Pro plošné očkování určitě ne. U nás je předpoklad, že by se naočkovala v prvních měsících jen čtvrtina až pětina populace. Budou vybrány skupiny lidí, kteří jsou důležití pro chod státu. To už je pak záležitost ministerstva zdravotnictví.
Máte zprávy, jestli lidé, kteří jsou doma, dodržují izolaci?
Myslím, že vysoké procento z nich to ji dodržuje. Měli jsme ale už i signály, že jeden z nich vyrazil klidně na párty, když už mu bylo dobře. Důležité ale je, že hrozba přenosu je největší na začátku nemoci. Druhý, třetí den nemoci už tohle riziko významně klesá.
Foto: Robert Zlatohlávek
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.