Týrání zvířat
Pravidla pro množírny psů se znovu zpřísní

Před rokem poslanci přijali novelu veterinárního zákona speciálně zaměřenou na množírny štěňat. Nejnovější případ více než dvou set týraných psů z Kamenice nad Lipou ale ukázal, že je bezzubá. A tak se připravuje další zpřísnění pravidel.

Policie a pracovníci Státní veterinární správy koncem ledna našli v nenápadném domě v centru Kamenice nad Lipou v klecích 212 hladových, podvyživených psů. Všude kolem byly výkaly, stěny byly prosáklé močí. Majitelka vydělávala na prodeji štěňat. Policie jí psy zabavila a rozvezla je do útulků v celé republice. Chovatelce hrozí pokuta 20 tisíc korun.

Ihned se začalo mluvit o další novele veterinárního zákona. "Uvažujeme například o tom, že by u vlastníků většího počtu psů chovaných kvůli reprodukci mohla být legislativně zakotvena povinnost odborné způsobilosti, povinnost vést evidenci psů," říká Petr Majer, zástupce tiskového mluvčího veterinářů. Majitelé, kteří pravidelně prodávají štěňata, by museli například doložit, že mají zkušenost s chovem a kynologické zkoušky. "Uvažuje se o tom, že by třeba prokazovali, zda mají dostatek vhodných prostor na umístění psů," říká Majer.

Centrální evidence psů

Zpřísnit pravidla chce i TOP 09. Její předseda, europoslanec Jiří Pospíšil, navrhne změnu trestního zákoníku, již hodlá sněmovně předložit přes poslanecký klub své strany. "V době, kdy jsem zákoník jako ministr spravedlnosti připravoval, ještě nebyl fenomén množíren znám," říká Pospíšil. V zákoně jsou stanoveny tresty za týrání zvířat. Ale na množírny, v nichž jde o dlouhodobé, i když často ne tak intenzivní týrání, se prý jen těžko aplikují.

Kvůli opakovaným případům trápení zvířat (viz Týrání kvůli kšeftu) poslanci loni přijali novelu veterinárního zákona. Podle ní se majitelé více než pěti fen starších jednoho roku musejí zaregistrovat u krajské veterinární správy. Jinak jim hrozí pokuta až 300 tisíc korun. Povinné registraci podléhají rovněž útulky a lidé starající se o zatoulaná zvířata. Veterinární správě to má usnadnit kontroly.

Případ z Českomoravské vrchoviny ale ukázal, že je současná novela nedostatečná. "Ti 'chovatelé', kteří nemají zájem, aby jejich problémový chov byl evidován, oznamovací povinnost velmi snadno obejdou," tvrdí Marlene Hodek, ředitelka Nadace na ochranu zvířat. Stačí, když zvířata početně papírově "přerozdělí" mezi své známé. Ideální by podle ní byla centrální evidence psů, podle níž by se prokázalo, kdo za ně platí poplatky a komu opravdu patří. Od roku 2020 sice budou muset mít všichni psi povinně čipy, ale tyto údaje nebudou k dispozici v jednotné databázi.

Podle Majera představuje současná právní úprava i přesto pokrok. Dříve v zákonech nebylo o množírnách nic. "Lze předpokládat, že velká část chovů se značně nevyhovujícími podmínkami se pohybuje v oblasti šedé ekonomiky a nahlašovací povinnost nesplní. Hodně proto záleží na lidech - měli by si ověřit, od koho psa kupují," dodává Majer.