Přibližně dvě desítky osobností katolického života, z toho velká část obětí totalitních režimů 20. století, čeká v Česku na blahořečení. Proces v mnoha případech trvá desítky let a směřuje k prohlášení za svatého. Nejčastěji se mluví o kardinálu Josefu Beranovi či knězi Josefu Toufarovi, proces ale začal i u několika řádových sester či řeholnic. Jejich výčet ČTK získala u mluvčích jednotlivých diecézí. Tuzemská pravoslavná církev, kde se kanonizace děje prohlášením, nikoli procesem, má několik nových svatých.
Akt připomněl jednu z nejhorších událostí českých dějin, heydrichiádu. Parašutisté, kteří atentát na zastupujícího říšského protektora provedli, se ukryli v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze a fašisté se po odhalení úkrytu mstili. Česká pravoslavná církev byla úředně rozpuštěna. Biskup Gorazd Pavlík a další duchovní byli po mučení popraveni, stejně jako další pracovníci církve i příbuzní.
Biskup Gorazd byl svatořečen v roce 1987. Další už ale komunistický režim nepovolil, proto ty, kteří zemřeli mučednickou smrtí jako jejich biskup, zapsala pravoslavná církev do svého kalendária mezi svaté, sdělil ČTK za Pravoslavnou církev v Čechách a na Slovensku Alexandr Lukanič. Jako svatí novomučedníci čeští budou každý rok 5. září připomínáni kněží Vladimír Petřek a Václav Čikl a laikové Jan Sonnevend, Václav Ornest a Karel Louda. Čikl pečoval o parašutisty v chrámu, Petřek je zásoboval jídlem, oba byli zatčeni 18. června v den smrti parašutistů. Sonnevend přivedl parašutisty do chrámu, Ornest byl kostelníkem v chrámu a se svým zetěm Loudou parašutistům pomáhal.
Svatořečení neboli kanonizace, tedy prohlášení člověka za svatého, má název podle kánonu svatých, do kterého je světec zahrnut. V katolické církvi se děje předepsaným procesem, kandidát je prohlášen postupně za služebníka božího, ctihodného, blahoslaveného a nakonec za svatého. Pro české země byla významná kanonizace Anežky České v předvečer listopadové revoluce roku 1989. V roce 1995 svatořečil papež Jan Pavel II. v Olomouci Jana Sarkandera.
V různém stadiu procesu blahořečení jsou v brněnské diecézi Václav Drbola a Jan Bula, kteří byli počátkem 50. let popravení ve věznici v Jihlavě, Vojtěcha Antonie Hasmandová, Marie Rosa Vůjtěchová a kněz Toufar umučený komunisty. Marie Restituta Kafková popravená nacisty gilotinou byla v roce 1998 blahořečena. Před dvěma lety byl zahájen proces blahořečení českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, v královéhradecké diecézi je závěrečná fáze diecézního procesu řeholnice Elišky Pretschnerové; proces blahořečení poté pokračuje v Římě.
Litoměřická diecéze zvažuje zahájit proces blahořečení biskupa, jednoho ze zakladatelů české provincie salesiánů a vězně komunistického režimu kardinála Štěpána Trochty a kněze Ladislava Kubíčka, taktéž komunisty perzekvovaného. V olomoucké arcidiecézi mají čtyři kandidáty na blahořečení. Jsou to někdejší tamní arcibiskup Antonín Cyril Stojan, první salesiánský kněz v českých zemích Ignác Stuchlý, kněz Antonín Šuránek a karmelitka Anna Marie Zelíková.
V pražské arcidiecézi byla před dvěma lety dokončena diecézní část procesu blahořečení kardinála Josefa Berana. Dalšími kandidáty jsou františkán Josef Evangelista Urban, převor pražského augustiniánského konventu Augustin Schubert, který zemřel v Dachau, a jezuita Adolf Kajpr, který zemřel po devítiletém věznění v komunistickém žaláři, vězněn byl i nacisty. V pražské katedrále sv. Víta bylo v roce 2012 blahořečeno 14 františkánů, které v 17. století zabil rozlícený dav.
