Pražské arcibiskupství uzavřelo stovky dohod o vydání majetku

Pražské arcibiskupství má k polovině srpna uzavřeno 221 dohod o vydání nemovitého majetku na základě zákona o církevních restitucích. Dohody se týkají zemědělské půdy i dalších nemovitostí, celkem jde o 3626 parcel podle současného katastru o souhrnné výměře 7869 hektarů; výzvy, které arcibiskupství podalo, se týkaly přibližně třinácti tisíc parcel bývalého pozemkového katastru, řekl v rozhovoru Petr Vyskočil, vedoucí restitučního oddělení Pražského arcibiskupství.

Nejznámějšími žádostmi, které arcibiskupství podalo, jsou objekty na Pražském hradě. Ty má ale řešit zvláštní dohoda mezi Kanceláří prezidenta republiky, kapitulami metropolitní a Všech svatých a náboženskou maticí. Pražské arcibiskupství do konce minulého roku podalo 657 výzev včetně 33 žádostí o movitý majetek. V zákonem dané půlroční lhůtě bylo výzev vyřízeno deset, řekl Vyskočil.

K památkově chráněným nemovitostem, o něž arcibiskupství požádalo, patří Sázavský klášter. Žádost o jeho vydání již přes rok posuzuje Národní památkový ústav (NPÚ). Nyní podle Vyskočila zkoumá, zda objekt sloužil duchovním účelům a jakým způsobem byl církvi odňat. Arcibiskupství již dříve konstatovalo, že stát lhůty pro zpracování žádostí nedodržuje; v případě Sázavského kláštera se NPÚ brání tím, že podané výzvy jsou neúplné a je třeba je doplňovat - je to přitom povinností žadatele, nikoli toho, kdo vydává.

Zpoždění v termínech nevnímá Vyskočil jako aroganci úředníků, zaměstnanců pozemkových úřadů je ale málo a nejsou podle něj plně informováni. "Osob, které jsou vyloženě proti, těch je opravdu minimum, si myslím," doplnil.

Z přibližně třinácti tisíc parcel, o něž arcibiskupství žádalo, šlo ze 72 procent o ornou půdu, louky a pastviny, lesních pozemků bylo osmnáct procent, dvě procenta byla zastavěná půda a rybníky tvořily jedno procento. Zastavěné parcely ale zahrnují i místa, kde dříve podle katastru stála stavba, ale dnes tam může být ruina nebo i vůbec nic. "Byly nám třeba vráceny dva pozemky s hájovnami v severních Čechách, kde už nestojí nic a je to zarostlé vegetací," říká Vyskočil.

Pražské arcibiskupství se po 65 letech vrací k lesnímu hospodaření. Požádalo o navrácení lesů původních arcibiskupských velkostatků, lesů kapitulních i farních o celkové rozloze přes 23 tisíc hektarů. Loni vznikla Lesní správa Arcibiskupství pražského, která bude obhospodařovat lesy arcibiskupské a lesy kapitul. Pro lesy farní bude zajišťovat odbornou a lesnickou činnost. Hospodařit v lesích plánuje arcibiskupství zadáváním jednotlivých činností dodavatelům, případně i vlastními zaměstnanci.

Uvádět podíl zamítnutých žádostí o nemovitosti podle něj zatím nelze, dokud nejsou uzavřené všechny dohody, respektive dokud není vydáno zamítavé rozhodnutí. Zamítavá stanoviska některých povinných osob, tedy státních institucí, které požadovaný majetek spravují, ale arcibiskupství má. "Těch dopisů je mnoho, jsou to hlavně Vojenské lesy a statky a Agentura ochrany přírody, které nehodlají vydat nic především s odvoláním na to, že se nenalezla funkční souvislost (s již vydaným majetkem či s objekty potřebnými pro výkon duchovních činností), kterou zákon požaduje.

"S tímto výkladem však nemůžeme souhlasit a zákon je tímto formalisticky zužován," uvedl. Zatím eviduje jen jedno rozhodnutí SPÚ, který odmítl nemovitost vydat; s odkazem na to, že nejde o zemědělskou nemovitost, a proto o ní nemůže rozhodovat.

Po uplynutí půlroční lhůty, kterou obecně úřady při restitucích dodržely jen v malém počtu žádostí, mohou žadatelé podat návrh na zahájení správního řízení. Na toto podání je opět půlroční lhůta. "Pokud v zákonné půlroční lhůtě od podání výzvy není uzavřena dohoda o vydání a my bychom nepodali žádost SPÚ o vydání rozhodnutí, pozemky by nám mohly opět propadnout," upozorňuje Vyskočil na další administrativní úkony spojené s restitucemi. Pro téměř všech více než šest set výzev tedy arcibiskupství vypracovalo další žádosti - návrhy na vydání rozhodnutí. "Už jsme jich podali tři sta. Na pozemkových úřadech se toto řízení pozastavuje s tím, že nejdříve se vyřeší dohody (které se připravují) a potom se budou řešit problémové věci," uzavírá.

Pokud úřady v zákonných lhůtách o vydání majetku nerozhodnou, mohou se žadatelé obrátit na soud. Restituční oddělení pražského arcibiskupství tak zatím neučinilo.

Církve na základě zákona o majetkovém vyrovnání podaly během loňského roku přes pět tisíc výzev, nejvíce, 3250, jich dostal Státní pozemkový úřad. Ke konci června měl uzavřených 410 dohod.