Obleček pro sošku
Pražské Jezulátko očekává Vánoce v tradičním bílém šatě

Slavnostní bílé šatičky má na sobě v době Vánoc soška malého Ježíška, známá jako Pražské Jezulátko. Do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně ho přicházejí navštěvovat poutníci i turisté z celého světa. Šaty mu oblékly sestry karmelitky asi před dvěma týdny. Voskovou sošku převlékají několikrát ročně, řekl v sobotu převor Petr Glogar.

Pravidelnou změnou šatu je Pražské Jezulátko pověstné. Pozlacenou korunku jako součást úboru mu věnoval dokonce papež Benedikt XVI. "Převlékají ho většinou sestry karmelitky, které tady pomáhají v kostele. Není to žádný obřad. Jde o jednoduché převlečení, které se děje vždycky několikrát za rok," řekl Glogar. Převor sám nechce na křehkou, voskem potaženou sošku sahat, výměna šatiček je prý práce pro jemné ženské ruce.

Nyní má na sobě Jezulátko bílý šat. "Bílá barva je především symbol slavnosti nebo slavnostnosti," vysvětlil Glogar. Volba barvy šatů vychází z evropské tradice, kde se bílá používá právě pro mimořádné životní okamžiky.

Podle převora neexistuje přesné datum, kdy by měla být soška Ježíška převlečena. Bílou barvu Jezulátko po Vánocích oblékne znovu na Velikonoce. Před nimi bude mít fialové šatičky, které nosí v době postní.

Zvyk převlékání Jezulátka pochází podle Glogara z období baroka, kdy se obrazy či sochy zahalovaly plátnem, aby se zvýraznil jejich motiv. V depozitáři kostela Panny Marie Vítězné je v současnosti uloženo asi 300 oblečků, které lidé sošce darovali jako výraz díků za splněná přání.

Soška patří mezi kulturní památky, podle odborníků je historicky doložena v 16. století, údajně by ale mohla být ještě starší. Legenda praví, že se Ježíšek zjevil španělskému mnichovi, který podle jeho podoby vymodeloval voskovou sošku. Jádro dnešní sošky je vyřezáno ze dřeva potaženého pravděpodobně plátnem a barevným voskem. Podle další legendy vlastnila sošku svatá Terezie od Ježíše, zakladatelka bosých karmelitek. Darovala ji prý své přítelkyni, jejíž dcera se chystala na cestu do Prahy.

Když se roku 1556 vévodkyně Marie Manrique de Lara y Mendoza vdávala do Čech za Vratislava z Pernštejna, dostala sošku od své matky jako svatební dar. Její ovdovělá dcera Polyxena z Lobkovic pak vzácnou sošku darovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné.

Pražskému Jezulátku jsou zasvěcena mnohá místa ve světě, v Evropě například v italském Arenzanu.