Okrajové části hlavního města dostávají peníze nespravedlivě, stěžují si starostové těchto takzvaných malých městských částí. Aby vystačili, musejí prý hledat prostředky, kde se dá. A o investicích si prý mohou jen nechat zdát. Jde o letitou diskuzi, vzkazuje jim magistrát.
Z celkového množství financí převyšujícího tři miliardy korun, které magistrát rozděluje mezi pražské městské části, dostávají ty na okraji pouze devět procent. "Ani v základním kritériu (počtu obyvatel) tak tento podíl není spravedlivý, protože oficiální počet obyvatel městských částí 23-57 činí 9,5 procenta ze všech obyvatel hlavního města. Vůbec se však nepočítá s tím, že se tyto městské části starají o 38 procent rozlohy hlavního města, o 46 procent vozovek, které mají přímo ve správě, a o 21 procent zelených ploch," stojí v dopisu zaslaném starosty periferií Prahy asi před měsícem primátorovi Bohuslavu Svobodovi, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici.
"Jsme dlouhodobě podhodnocení z hlediska rozpočtu. To je bohužel smutná pravda," zoufá si starosta Prahy-Dubče Jaroslav Tošil. "Ve srovnání s velkými městskými částmi je ten poměr našeho rozpočtu úplně jiný," vysvětluje, proč se malé městské části cítí vůči těm velkým uvnitř města ukřivděny. "My bychom chtěli, aby se to bralo z jednoho stejného balíku, ze kterého jsou financované velké městské části, z toho aby byly financované i ty malé," vidí řešení starostka pražského Slivence Jana Plamínková.
Na nedostatek peněz si starostové stěžují už dlouhodobě. Chybějí jim prý peníze na projekty a nemají prostředky ani na investice do občanské vybavenosti. "Nevycházíme. Je to všechno podfinancované a projevuje se to devastací majetku. Žijeme z ruky do huby. Prodávají se pozemky, z toho jdou peníze na provoz, a to je špatně. Mělo by to jít spíš do investic nebo rekonstrukcí, aby se peníze znásobovaly a ne abychom to projedli," stěžuje si starosta Suchdola Petr Hejl, který si princip rozdělování peněz vykládá po svém. "Rvou se peníze do různých tunelů, ať fyzických, nebo jiných. A pak na tohle nejsou peníze," vidí to suchdolský starosta jasně.
Starosta i metař v jednom
Velkou nespravedlnost starostové vidí v péči o vozovky, kterou mají okrajové části metropole na rozdíl od ostatních částí Prahy z velké části ve svých rukách. Technická správa komunikací, která má veškeré pražské silnice na starosti, totiž obhospodařuje v malých městských částech jen hlavní tahy, tedy zpravidla ty silnice, po kterých jezdí veřejná doprava. O zbytek se musí postarat radnice sama.
A na opravy silnic pak často peníze nejsou. "Je to jednoduché. Nic s nimi neděláme," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ starosta Prahy-Suchdol. "Je to vidět, silnice jsou rozdrbané, protože na to teď peníze nejsou," dodává Hejl. "Konkrétně v Dubči se to řeší tak, že když je to neúnosné a byla by ohrožena dostupnost třeba integrovaného záchranného systému, tak musíme objednat někde nějaký traktor za ty nejvstřícnější ceny a musíme to zprůchodnit sami," vysvětluje praxi i starosta Prahy-Dubče Jaroslav Tošil. A starostu s hrablem na sníh v ruce mohou v zasněžených vinořských ulicích potkat také obyvatele této městské části na severu Prahy. "Když to jinak nejde, vezmeme to s naším starostou do rukou sami," vypráví místostarosta Vinoře Karel Janko.
Boháč Radotín a chudá sousedka Zbraslav
Jako příklad mohou sloužit rozpočty dvou městských částí ležících poblíž soutoku Vltavy a Berounky. Radotín i Zbraslav leží na jižním okraji Prahy v těsném sousedství. Jenže Radotínští se mají o poznání lépe. Ačkoli zde žije něco málo přes osm tisíc Pražanů, dostává obec od magistrátu ročně zhruba 38 milionů korun. Vedle toho si devět a půl tisíce Zbraslavanů musí vystačit s 22,5 milionu.
Do očí bijící rozdíl je také mezi Uhříněvsí ve východní části hlavního města a Čakovicemi ležícími na samém severním okraji. Přerozdělovač peněz pražský magistrát nadělí Praze 22-Uhříněvsi více než štědrých 46,5 milionu korun. Oproti tomu okrajové Čakovice si musejí vystačit s pouhými 24 miliony korun ročně. Vyplývá to z dopisu primátorovi, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici.
Bez reakce
Na šéfa pražského magistrátu Bohuslava Svobodu se starostové z hranic hlavního města obrátili zhruba před měsícem. "Pan primátor neodpověděl. Trošku mě překvapilo, že se ho ptají zástupci 130 tisíc lidí, a jemu to nestojí za odpověď," řekla slivenecká starostka Plamínková. "Nikdo s tím nehodlá nic dělat," povzdychla si.
Magistrát on-line deníku TÝDEN.CZ ovšem k věci vzkázal, že by se neměla bagatelizovat. "Na téma finančního vztahu vlastního Hlavního města Prahy a jeho městských částí se vede diskuse po dlouhá desetiletí a domníváme se, že je zcela nevhodné ji realizovat přes média. V otázce finančního vztahu vlastního Hlavního města Prahy a jeho městských částí jde o neobyčejně složitou problematiku, která má dlouhou historii a obrovské množství souvislostí," vysvětlila mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová.
