První poválečnou vládu Národní fronty Čechů a Slováků v čele se sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem jmenoval před 75 lety, 4. dubna 1945, v osvobozených Košicích prezident Edvard Beneš. O den později pak zde tato vláda slavnostně vyhlásila svůj programový dokument - Košický vládní program. Tento akt byl završením politických jednání představitelů československého exilu v Londýně s moskevským vedení KSČ. Složení vlády i její program byly vypracovány na základě návrhů KSČ, i když byly přijaty s jistými změnami.
Ve formulaci programu se již projevil silný vliv KSČ, která ho považovala za předstupeň k pozdějšímu uchopení politické moci ve státě. Kromě důrazu na význam spojenectví se Sovětským svazem a důrazu na rovnoprávnost českého a slovenského národa se v programu poprvé na tak závazné úrovni hovořilo o tzv. národní správě ve velkých podnicích a také o konfiskaci majetku fašistů, zrádců a kolaborantů.
V pětadvacetičlenné vládě měly české strany - sociální demokracie (ČSSD), národně socialistická (ČSNS) a lidová strana (ČSL) po třech zástupcích a komunistická strana čtyři. Dále byli zastoupeni i tři nestraníci. Slováků bylo celkem devět - čtyři členové slovenské komunistické strany (KSS), čtyři členové Demokratické strany (DS) a jeden nestraník. Tři z nich měli titul státního tajemníka.
Předsednictvo vlády tvořili premiér Zdeněk Fierlinger (ČSSD), místopředsedové Josef David (ČSNS), Klement Gottwald (KSČ), Jan Šrámek (ČSL) a Slováci Viliam Široký (KSS) a Ján Ursíny (DS). Komunisté obsadili z významných ministerstev vnitro (Václav Nosek). Ministrem zahraničních věcí se stal nestraník Jan Masaryk a ministrem národní obrany rovněž nestraník generál Ludvík Svoboda.
Program nové vlády proklamoval její úkoly při osvobozování československého území a při postupném přechodu od válečných k mírovým poměrům. Zahraničněpolitickou orientaci ČSR určil na Sovětský svaz a ostatní "lidově demokratické země". Tuto hlavní orientaci stavěla vláda na širší základ všeobecných přátelských vztahů k demokratickým západním mocnostem.
Benešovy dekrety
K plnění úkolů vládního programu byla vydána prezidentem Benešem řada dekretů, mezi nimiž jsou nejznámější dekrety retribuční (o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech - tzv. velký retribuční dekret a o trestání některých provinění proti národní cti - tzv. malý retribuční dekret a dekret o Národním soudu). Přijaty byly například rovněž dekrety konfiskační, znárodňovací a další.
První poválečná vláda, v souladu s programem, považovala své poslání za časově ohraničené. Působila do doby, než se sešlo Prozatímní národní shromáždění (28. října 1945), které potvrdilo prezidenta republiky ve funkci. Poté prezident Beneš 6. listopadu 1945 jmenoval druhou vládu Národní fronty Čechů a Slováků, jejímž předsedou se stal opět Zdeněk Fierlinger.
