Před 75 lety se odehrál jeden z největších masakrů v Československu

Domácí
4. 6. 2020 06:34
Památník na poctu obětí masakru v Postoloprtech.
Památník na poctu obětí masakru v Postoloprtech.

Konec druhé světové války provázely někde v českých zemích násilnosti na německých civilistech. K největším masakrům patří případ z Postoloprt na Lounsku, kde bylo před 75 lety, 4. června 1945, postříleno a pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 německy mluvících obyvatel (podle některých odhadů bylo mrtvých přes 2300).

Události v Postoloprtech se poprvé vyšetřovaly už v roce 1947, kdy se také exhumovaly hromadné hroby, viníci ale nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Po roce 1948 se o masakru 40 let mlčelo, pozornost se mu začala věnovat až v 90. letech. V roce 1997 se případem začala zabývat policie, viníky ale nenalezla, nicméně konstatovala, že je nepochybné, že k hromadným popravám došlo.

Teprve v roce 2009 zpráva žateckých kriminalistů potvrdila, že střelbu v Postoloprtech řídili čeští příslušníci armády a policie: rozkaz k zastřelení dal prý štábní kapitán Vojtěch Černý, pachatelem dalších vražd byl údajně policejní velitel z Postoloprt Bohuslav Marek. Oba však již zemřeli a nemohli být za své činy potrestáni. Stále ale není vyvráceno podezření, že masakr se konal s tichým souhlasem vojenské tajné služby ovládané tehdy už komunisty.

Jaká byla cesta k masakrům?

Československá armáda dorazila v polovině května 1945 do osvobozených a dříve většinově německých Postoloprt s úkolem "vyčistit oblast" od Němců.

Postoloprty byly totiž vybrány jako shromaždiště Němců z celého Žatecka, a to jak zajatých vojáků wehrmachtu, tak sudetských Němců určených k odsunu. "Postoloprty byly na hranici Sudet a druhé, válečné republiky. Místní kasárna byla vybrána za zdejší centrum, scházeli se tu po válce lidé mobilizovaní do armády i přidělení důstojníci," řekl k tomu historik Michal Pehr z Akademie věd ČR.

V červnu 1945 pak v místních kasárnách soustředila armáda německé muže ve věku od 13 do 65 let, ostatní (ženy, děti a staří lidé) byli posláni do lágru v místní bažantnici, kde byl dříve výcvikový tábor Hitlerjugend.

"Do bažantnice šlo asi 1700 lidí. Kolik jich šlo do kasáren, nevím, ale bylo jich přes 500," uvedl před vyšetřovací komisí v roce 1947 postoloprtský policista Bohuslav Marek. Podle jeho svědectví bylo popraveno všech na 500 mužů v kasárnách, nejméně stejný počet byl zastřelen prý v nedaleké levonické bažantnici. Marek před komisí popsal způsob vykonání exekucí, svou vinu na popravě Němců ale nepřiznal.

Mezi oběťmi byly i děti

Při exhumaci v září 1947 bylo odkryto celkem devět hromadných hrobů, ve kterých se podařilo identifikovat 763 zavražděných, včetně pěti žen, jednoho dítěte a pěti chlapců ve věku od 12 do 15 let. Nejvíce mrtvých (452) bylo nalezeno v levonické bažantnici, další byli povražděni u školy, v kasárnách, u trati, na vinici a v pískovně.

Zmíněných pět mladých chlapců se údajně pokusilo z internačního tábora utéci, či si snad natrhat ovoce ze stromů v zahradě. Hlídka je ale chytila a na příkaz Marka zmlátila. Poté je na rozkaz Černého demonstrativně před zraky ostatních popravila. Černý se před vyšetřovací komisí netajil, že rozkaz k popravě chlapců vydal. Svého činu však nelitoval: "Němci udělali tolik zla, že jim to nikdy nemůžeme odplatit, i kdybych prováděl exekuce každý den. Jestliže německý národ dovedl odpravit 25 milionů lidí, je těžké jednati jinak, chceme-li s nimi držet krok."

Zajímavostí je, že vedoucí vyšetřovací komise z roku 1947, lidovecký poslanec Bohumír Bunža, byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen v listopadu 1948 k trestu smrti. Bunža však stihl již v dubnu 1948 emigrovat, po roce 1989 byl rehabilitován a dokonce se dožil svobodných poměrů (zemřel v listopadu 1990).

V květnu 2010 byl v levonické bažantnici vztyčen kříž s pamětní deskou, další česko-německá deska visí od června 2010 i na hřbitovní zdi v Postoloprtech. A v červnu 2015 zde byl odhalen pomníček.

Deportace německého obyvatelstva

K dalším případům násilí na Němcích po válce patří vysídlení a pochod asi 20 tisíc Němců z Brna do Rakouska koncem května 1945, při kterém zahynulo na 1700 lidí, zavraždění 265 karpatských Němců ze Slovenska (včetně žen a dětí) v noci z 18. na 19. června 1945 u Horní Moštěnice na návrší Švédské šance u Přerova či masakr v Ústí nad Labem koncem července 1945 (40 až 100 mrtvých).

Masová deportace Němců z Československa probíhala v letech 1945 a 1946, podle odhadů byly odsunuty až tři miliony lidí. Z nich dvě třetiny do americké okupační zóny, třetina do sovětské. V takřka vylidněném pohraničí poté zaniklo na tři tisíce obcí. Podle komise česko-německých historiků z roku 1996 se počet německých obětí odsunu pohybuje mezi 20 tisíci a 30 tisíci, násilnou smrtí zahynulo asi 15 tisíc lidí.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/Zavoral Libor

Další čtení

Asociace: Počet asistenčních zásahů kvůli hnízdům hmyzu se loni zdvojnásobil

Domácí
12. 7. 2025
ilustrační foto

Novináři se zastali Rychlíkové. Čelí nenávisti za odhalení Turka jako násilníka

Domácí
11. 7. 2025
ilustrační foto

S montéry se zlomilo rameno plošiny. Jeden zemřel, druhý je těžce zraněný

Domácí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ