Soud pokračoval v projednávání případu předsedy krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše, který čelí obžalobě z popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa. Soudkyně přehrála záznamy některých Bartošových projevů. Chtěla vyslechnout znalce, který ve svém posudku Bartošovo jednání označil za formu neonacismu, ten však k jednání nedorazil kvůli zdravotním problémům.
Obvodní soud pro Prahu 1 přehrával záznamy z několika demonstrací Národní demokracie, mimo jiné z akce, která se konala v červenci 2015. Někteří z účastníků tehdy nesli makety šibenic s nápisem Za vlastizradu, které se podle demonstrujících dopustili někteří čeští politici. Zazněl i záznam z tiskové konference, kde Bartoš oznamoval konání demonstrace proti pochodu Prague Pride.
Podle obžaloby Bartoš vydával protižidovské knihy. Ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům podle státní zástupkyně pouze negativní vlastnosti a předkládal překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení. Těmi se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů.
Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Bartoš řekl, že proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, kterým by se měl zabývat Nejvyšší soud v Brně.
Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk.
