Lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty se nakonec neprodlouží z nynějších 30 na 45 dní. Příslušnou novelu daňového řádu, která tuto změnu i další změny přináší, ve středu Sněmovna neschválila. Chyběly pro to aspoň tři hlasy. Senát ji poslancům vrátil s pozměňovacím návrhem. Sněmovna ho neschválila, pro setrvání na původní verzi potřebovala vládní koalice spolu s KSČM alespoň 101 hlasů. Pro novelu hlasovalo jen 98 poslanců.
V okamžiku hlasování bylo omluveno šest vládních poslanců. Další nebyli podle hlasovací sjetiny přihlášeni.
Prodloužení lhůty pro vracení odpočtů na DPH patřilo mezi nejkritizovanější součásti předlohy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak argumentovala tím, že to umožní lépe zacílit kontrolní činnost.
Novela měla také vytvořit předpoklady pro vznik on-line finančního úřadu, portálu MOJE Daně, tedy Moderní a Jednoduché daně. Poplatníkům měl umožnit spravování daňových záležitostí s finančním úřadem on-line z domova nebo kanceláře. Ministryně financí tento projekt již dříve označila za vlajkovou loď ministerstva.
Poplatníkům, kteří podají daňové přiznání elektronicky, měla novela prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc. Předloha také snižuje veškeré sankce o šest procentních bodů. Nyní vycházejí na 16 procent, nově by měly být deset procent. Současně se zvyšuje částka, od níž vzniká sankční úrok, na 1000 korun.
Senát vrátil poslancům novelu s desítkou pozměňovacích návrhů. Chtěl zachovat dosavadní 30denní lhůtu pro vracení odpočtů, ale i další změny.
Novela mohla také v konečném důsledku vylepšit letošní hospodaření podle původních výpočtů až o 16 miliard korun. Stát by odpočty na DPH vracel místo v prosinci až v lednu. Ministryně Schillerová ale již dříve uvedla, že šlo o vedlejší důsledek. Vláda už předložila do Sněmovny svůj návrh, který prodloužení lhůty pro odpočty odkládal až na příští rok. Sněmovna se návrhem má zabývat dnes.
Stvrzení vyšších strukturálních schodků
Sněmovna stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci tak přehlasovali senátní veto a novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dostane k podpisu prezident republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná.
Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat.
Pro schválení novely dnes hlasovalo rovných 101 poslanců vládní koalice ANO a ČSSD a také poslanci KSČM. Byl to nejnižší možný počet pro to, aby Sněmovna novelu stvrdila.
Bytová situace
Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Sněmovna to ve středu opětovně schválila. Odmítla návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.
Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí, nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví a že bude pravděpodobně napaden u Ústavního soudu.
Cílem tohoto zákona není odpustit nájemné, ale ochránit nejohroženější vrstvy, zdůraznila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Odklad platby nájemného podle ní umožní, aby jej nájemníci splatili ze sociálních dávek kvůli čtvrtletnímu vyhodnocování na jejich nárok. Nájemníci ale nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením, upozornila.
Zákon podle místopředsedy ODS Martina Kupky představuje dluhovou past pro nájemce i majitele nemovitostí. Státní záruky to mohly změnit. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové by měl stát raději umožnit nájemníkům v nouzi čerpání dávky okamžité sociální pomoci. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová výtky odmítla. "Vláda chrání lidem právo na bydlení, chrání domov," uvedla.
Norma zároveň odkládá splátku půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení. Lidé, kteří o ni žádali v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek, budou moci požádat o odložení splácení úvěrů, a to až do 30. listopadu. Odložena by byla jak splátka jistiny, tak i příslušenství k úvěru. Příjemců úvěru je podle ministryně 20 tisíc.
Další opatření spočívá v prodloužení lhůt pro doručení vyúčtování v domě s byty podle zákona o službách. Vyúčtování by mělo být podle Dostálové hotové do konce dubna. Protože odečty tepla a teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze udělat, má být odloženo vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna.
Nájemné pro firmy
Sněmovna opětovně schválila, že firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, budou moci nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Nevyhověla ale požadavku Senátu, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Norma zakazuje jednostranné ukončení nájmu v ochranné době do konce června kvůli neplacení nájemného, netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb. Pronajímatel prostor totiž také nebude osvobozen od platby za energie. Podobná pravidla Sněmovna schválila i při pronájmu bytů. Oba zákony by mohly skončit u Ústavního soudu, podle kritiků pouze přenášejí problém jedné skupiny obyvatel na druhou a odkládají jej do budoucna.
