Přerozdělení uprchlíků. Česko nejspíš žaloba nemine

Domácí
5. 12. 2017 16:35
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Evropská komise velmi pravděpodobně ve středu rozhodne, že u unijního soudu zažaluje Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání podílet se přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Plyne to z diplomatických informací Českého rozhlasu. Komise v minulých měsících trojici zemí opakovaně vyzývala, aby změnily svůj přístup a aby, tak jak bylo domluveno v roce 2015, nabídly místa do programu, v němž zbývá z Itálie a Řecka přerozdělit několik tisíc migrantů.

Komise, která ve středu po svém pravidelném jednání hodlá zveřejnit obsáhlý balík návrhů týkajících se prohlubování evropské hospodářské a měnové unie, nechtěla tyto informace potvrzovat. Její mluvčí jen připomněla, že na čtvrtek je plánováno zveřejnění pravidelného měsíčního soupisu prohřešků členských zemí vůči unijní legislativě. Ten ovšem může být podle diplomatických zdrojů přijat také písemně, tedy až ve čtvrtek před zveřejněním. Předání věci Soudnímu dvoru EU je posledním krokem v podobných řízeních.

Český ministr zahraničí v demisi Lubomír Zaorálek v Bruselu novinářům řekl, že očekávaný postup komise není pro Prahu překvapením. Věc podle něj není dramatická. "Myslím, že je dlouhý čas na to, abychom o tom s komisí mluvili," poznamenal s tím, že pozornost Evropy se od přerozdělování migrantů přesouvá k ochraně hranic.

"Dnes tématem už nejsou kvóty a rozdělování migrantů, ale to, aby se Evropa dokázala zajistit proti podobným přívalům do budoucna a nepřipustit nelegální migraci," upozornil Zaorálek. Praha by proto podle něj měla v tomto smyslu s komisí jednat a hledat smírné řešení a "tuto historii smírným způsobem ukončit". Ze strany komise prý zaznamenal vstřícné signály.

V rámci jednorázového mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl ze dvou tehdy migrací zatížených jihoevropských zemí, který byl domluven v roce 2015, si zatím ostatní unijní státy převzaly přes 31 tisíc osob.

Program předpokládající přerozdělení celkem až 160 tisíc žadatelů o azyl odmítaly státy ze středu a východu Evropské unie; prosazen byl částečně proti jejich vůli. Slovensko a Maďarsko tento způsob rozhodnutí napadly u unijního soudu, jejich žaloba ale nebyla úspěšná.

Evropská komise vede s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro nesplnění povinnosti kvůli tomu, že do programu nenabízely volná místa tak, jak podle dohodnutých pravidel měly. Praha, Varšava a Budapešť opakovaně upozorňují na malou funkčnost celého mechanismu a na výrazně nižší počty skutečně přesunutých migrantů oproti původnímu záměru.

Po několika procedurálních stupních a po vzájemné výměně stanovisek nyní komise stojí před rozhodnutím, zda věc předat unijnímu soudu. Ten by mohl zemím uložit vysokou jednorázovou pokutu či opakované penále do chvíle, než začnou své povinnosti plnit.

Rozhodnutí o žalobě bylo několikrát odkládáno a eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos trojici států naposledy v polovině listopadu žádal, aby k věci změnily přístup.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Dospiva Jakub

Další čtení

Před pražskou Sportovní halu se po opravě vrátila Němečkova socha Hokejista

Domácí
30. 4. 2026
ilustrační foto

Po sedmi letech pauzy se uskutečnil první komerční let mezi USA a VenezuelouZe Spojených států dnes odletěl do Venezuely první přímý komerční spoj za posledních sedm let. Letadlo z Miami na Floridě zhruba po třech hodinách letu přistálo v Caracasu. Obnova komerčních letů je dalším signálem přeměny vztahů mezi Spojenými státy a Venezuelou po lednovém únosu prezidenta Nicoláse Madura do USA. Americké letecké společnosti měly provozování komerčních letů do Venezuely zakázané restrikcemi americké vlády. Společnost American Airlines byla první, která v únoru požádala o možnost provozovat lety do Venezuely. Její dceřiná společnost Envoy Air vypravila dnešní let. Americké ministerstvo zahraničí občanům Spojených států důrazně nedoporučuje cestovat do Venezuely, a to kvůli kriminalitě, nebezpečí únosů, terorismu a nedostatečné zdravotnické infrastruktuře. Miami a Florida mají však početnou venezuelskou komunitu, jejíž příslušníci mohou využít nových spojů pro cesty do původní vlasti, uvedla starostka Miami Daniella Levineová Cavaová. Komerční letecké spoje s Venezuelou Spojené státy přerušily v roce 2019 kvůli sporům o výsledky prezidentských voleb z předchozího roku. V nich podle venezuelských úřadů zvítězil Nicolás Maduro, největší opoziční koalice však hlasování s odkazem na nespravedlivé podmínky bojkotovala. Oficiální výsledek voleb neuznaly ani Spojené státy. Obnovení letů je signálem přeměny vztahů mezi Caracasem a Washingtonem poté, co v lednu americké jednotky unesly venezuelského prezidenta Madura. V březnu Spojené státy obnovily činnost svého velvyslanectví v Caracasu, které bylo uzavřené rovněž od roku 2019. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová navíc souhlasila s postupem, podle kterého se Spojené státy starají o prodej venezuelské ropy do zahraničí. Krátce po zásahu proti Madurovi americký prezident Donald Trump vzkázal Caracasu, že očekává kontrolu nad venezuelskou ropou, jinak by Rodríguezová mohla skončit hůř než Maduro, který je nyní v americkém vězení.

Domácí
30. 4. 2026
pevnostní minomet M32, zbraňová amnestie

Lidé při zbraňové amnestii odevzdávají kuriózní zbraně, naposledy minomet ráže 81 mm

Domácí
30. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ