Česká republika podle Evropského výboru pro sociální práva při Radě Evropy nedodržuje Evropskou sociální chartu. Tři z pěti zjištěných nedostatků uvedených ve zprávě výboru se týkají přesčasů, které jsou údajně v české legislativě nedostatečně omezeny nebo není odpovídajícím způsobem zaručena kompenzace za přesčasové hodiny.
Další nedostatky se týkají krátkých výpovědních lhůt, nízkého odchodného a obtížnosti svolat stávku.
Výbor dospěl k závěru, že situace v České republice není v souladu s článkem, který se týká počtu hodin na odpočinek. V České republice může být v některých zaměstnáních pracovní směna prodloužena tak, že na odpočinek zbývá v daném dni jen osm hodin.
Evropský výbor konstatoval, že situace se nezměnila od roku 2010, kdy už tuto skutečnost pranýřovala. Až 16 hodin denně prý v Česku mohou pracovat například pracovníci v zemědělství, telekomunikacích či zdravotnictví. Komise považuje osmihodinový odpočinek za příliš krátký i přesto, že dlouhé přesčasy lze nařídit jen ve výjimečných případech, jako jsou přírodní katastrofy, a přesčasové hodiny je podle českého zákoníku práce třeba nahradit jindy dodatečným volnem.
Zpráva však dále také uvádí, že situace v České republice není v souladu s článkem stanovujícím spravedlivé podmínky práce. U pracovníků v zemědělství je totiž možné odkládat každotýdenní dny pracovního volna tak, že to vede k příliš velkému počtu dní po sobě bez odpočinku.
Další nedostatek se týká práva na spravedlivou odměnu. Výbor dospěl k závěru, že požadavkům práva na spravedlivou odměnu neodpovídá skutečnost, že podle českého zákoníku práce není možné přesčasové hodiny nahradit delším náhradním volnem.
Situace v České republice prý není v souladu i s dalšími ustanoveními článku charty o
právu na spravedlivou odměnu. Konkrétně je prý v České republice dvouměsíční výpovědní lhůta příliš krátká v případech, kdy zaměstnavatel dává výpověď pracovníkovi zaměstnanému více než 15 let. Rovněž české odstupné, ze zákona tříměsíční, je v takových případech nedostatečné.
Poslední výtky vůči České republice se týkají nedodržování závazků v oblasti kolektivního vyjednávání. Zpráva dospěla k závěru, že příliš velké překážky mohou bránit vyhlášení stávky při sporech o kolektivní smlouvu. Konkrétně výbor uvádí nutnost souhlasu dvoutřetinové většiny pracovníků. Evropský výbor pro sociální práva rovněž kritizuje jako příliš dlouhou 30denní lhůtu, která musí uplynout, než lze konkrétní pokus o vyjednání kolektivní smlouvy označit za neúspěšný, což teprve může být důvodem pro vyhlášení stávky.
| Evropská sociální charta je mezinárodní smlouva o sociálních a hospodářských právech. Podepsána byla v říjnu roku 1961 v Turíně a v platnost vstoupila v roce 1965, v České republice pak v roce 1999. Ustanovení charty představují mezinárodněprávní závazky týkající se ochrany lidských práv a svobod v sociální a hospodářské oblasti. |
