Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal ratifikační listiny ke vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Na twitteru to oznámil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Ratifikace vyžaduje i spolupodpis premiéra. Přistoupení už v předchozích týdnech odsouhlasili poslanci a senátoři. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.
Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta. Zeman již dříve vstup obou zemí do NATO podpořil.
Poslanci protokoly schválili na nočním jednání z pátku na sobotu, senátoři o rozšíření NATO hlasovali již 10. srpna. V obou komorách Parlamentu se pro vstup severských zemí vyslovila jasná většina jejich členů.
Protokoly o přistoupení Finska a Švédska podepsali v červenci zástupci 30 členských zemí NATO. Učinili tím zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, většina tak už učinila.
Největší připomínky mělo Turecko. To si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací. Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU.
Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen "běžné zločince". Na konci července i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu.
