Přežil díky neodbytným rodičům, ti chtějí varovat další

Dvouapůlletý Ondra Kalovský reaguje jen na znakovou řeč a zatím nemluví. Jinak zdravý chlapec totiž trpí naprostou hluchotou, protože zhruba před rokem prodělal pneumokokovou meningitidu. Odborníci varují, že tento druh zánětu mozkových blan se u nás považuje spíše za exotickou nemoc. Její rizika se proto často podceňují. Skrytě ji mohou prodělat desítky dětí ročně.

Ondřejovi rodiče museli lékaře vůbec přesvědčit, aby chlapce začali léčit. U malého Ondřeje z Kojetína na Přerovsku začala nemoc loni 22. července banálním způsobem, jako zánět středního ucha. Rodiče nechali chlapci v přerovské nemocnici „píchnout“ ucho, během dalších čtyřiadvaceti hodin se však Ondřejův velmi zhoršil. „Poznali jsme, že to není normální, měl neobvykle vysoké teploty, zvracel a byl malátný. Poté mu začala trnout šíje a to už jsme byli neodbytní, protože jsme měli podobnou zkušenost se starším dítětem,“ popisuje otec Ondry Rudolf Kalovský.

Pneumokoková meningitida se liší od známější meningokokové tím, že její inkubační doba je pomalejší, a tak snadno dochází k záměně s jinými nemocemi. „U nás je považována spíše za exotickou nemoc, ale je to právě naopak. Výzkumy ukazují, že ji mohou prodělat desítky dětí ročně, aniž bychom o tom věděli,“ řekla infektoložka MUDr. Zuzana Blechová z 1. kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pneumokok totiž běžně přežívá v mikroflóře nosohltanu, kde nebezpečný není. Vinou oslabení imunity však může proniknout do krevního řečiště a způsobit například zápal plic, zánět mozkových blan nebo sepsi.

Zrádný zánět středního ucha

Určit pneumokokovou nákazu, která se může snadno zaměnit za jiná běžná onemocnění, je právě kvůli ztížené diagnóze obtížné. Nejčastěji se podle lékařky projevuje právě jako zánět středního ucha. "Domníváme se, že těch, kteří nemoc prodělají skrytě nebo v záměně s jinou nemocí, je u nás mnohem více, než uvádějí statistiky,“ vysvětlila Blechová.

Kalovští se po své příhodě rozhodli založit občanské sdružení NAHLAS a šířit osvětu nejen mezi rodiči, ale také mezi praktickými lékaři. „Osvětu zejména pro rodiče vítám, protože právě nejohroženější skupinou jsou děti předškolního věku, často batolata, u kterých se nemoc jen těžko rozpoznává,“ uvedla Blechová. Ročně na světě umírá na pneumokoková onemocnění 1,5 milionu lidí, z čehož polovinu tvoří děti, nejčastěji z rozvojových zemí. Šedesát procent z těch, kdo nemoc přežijí, si nese trvalé následky.

V Česku se zdarma očkují jen imunitně oslabení jedinci a staří lidé. „Rozhodně by očkování mezi dětmi mělo být častější. Výzkumy ukázaly, že to má vliv celkově na zdraví celých rodin, které jsou samozřejmě pasivními nosiči pneumokoka,“ dodala infektoložka.

Ondřejovi rodiče se domnívají, že právě kvůli nedostatku informací ztratili spousty cenného času. „Upozorňovali jsme opakovaně lékařku, že může jít o zánět mozkových blan, aby nasadila antibiotika, ale trvalo nám šest hodin, než jsme ji přesvědčili, aby se o Ondru náležitě postarala,“ vypráví otec. Lékařka poté přivolala primářku a ta nařídila vyšetření lumbální pukncí, které zánět mozkových blan potvrdilo. Chlapec skončil v ostravské nemocnici na ARO, kde se ho lékařům po operačním zákroku podařilo zachránit a po pěti dnech také probudit z umělého spánku.

Ondrův sluch má ještě naději

Manželé postupně zjistili, že vážné onemocnění nezůstane pro Ondru bez následků. „I poté jsme se potýkali s tím, že jsme jako laici neinformovaní. Teprve na podzim v zotavovacím zařízení zjistili, že Ondra nereaguje na sluchové podněty,“ řekl otec. „Nyní jsme absolvovali s Ondrou všechna potřebná vyšetření a čekáme na ušní implantát, aby zase slyšel a mohl všechno dohnat,“ řekl Kalovský.

Na přerovskou nemocnici chystá rodina Kalovských žalobu. „Čekali jsme na platnost zákona o přístupu k lékařským informacím, momentálně čekáme na všechny podklady a na podzim bychom chtěli celou záležitost postavit před soud,“ uvedl Kalovský. „Kdyby se přerovský personál nechoval tak laxně, tak by si nemusel Ondřej tolik vytrpět,“ dodal. Přerovská nemocnice se zatím k žalobě nevyjádřila. „Zatím nás nikdo nekontaktoval,“ odpověděla právnička Milena Křenková z nemocnice Přerov.

Foto: Rudolf Kalovský