Jaroslav Pecka z východních Čech je hříčkou osudu. Před šestnácti lety přežil při brigádě na pile zranění, které se podle lékařů přežít nedalo. Jaroslav přepsal medicínské učebnice a stal se aktérem dalšího neuvěřitelného příběhu. Darovaný život mu totiž zprotivil šlendrián chrudimského soudu, který ani po čtrnácti letech nedokázal dotáhnout do konce jeho spor o odškodné.
Vojenský a dobrovolný hasič Jaroslav Pecka měl před šestnácti lety velký sen. Hodlal přejít k pardubickým profesionálům, a začal proto studovat nutnou nástavbu s maturitou. Aby i v tomto mezidobí dokázal živit rodinu, našel si brigádu na pile. A ta se stala jeho osudem. Při nešťastném pádu do soukolí katru mu totiž kmitající závaží plnou silou udeřilo do pravého ramene. Přeťalo mu tepnu a rozdrtilo klíční kost. Vnitřní zranění mělo znamenat brzkou smrt. Ovšem - nestalo se.
"Nikdo bez tepny nepřežil. Já jsem jediný člověk v republice, který přežil bez tepny. Říkali, že je to zázrak, co se stalo. Že musejí vytrhnout listy z učebnic, protože člověk, který nemá tepnu, nežije déle než osm minut. Po dvou minutách odumírá mozek," vzpomíná Pecka na slova lékařů ve fakultní nemocnici v Hradci Králové.
Zašitý jako mrtvola
V nemocnici ho po náročné operaci dokonce zašili jednoduchými stehy jako mrtvolu. Nikdo nevěřil, že člověk, ve kterém praskne pomyslná hadice s krví, může přežít. Jeden však ano. Jaroslav Pecka, povoláním hasič. "Jak jsem nikdy nevěřil tomu, že člověk může vidět anděly a boha, tak já je opravdu viděl. Když jsem byl na té jipce, tak se objevil obrovský kužel a andílci se mi snesli na postel. Viděl jsem nahoře bílou postavu. Jak jsem nevěřící, tak asi zřejmě...," zasnil se Pecka. Zkrátka někdo chtěl, aby žil. Darovaný život se mu ale později pořádně zprotivil.
Pecka se chtěl vrátit do práce, ale brzy zjistil, že to nepůjde. Objevily se u něj totiž stavy kolapsu, které ho totálně paralyzují. "Buď mi jen nesnesitelně hučí v uších, nebo trpím strašnými bolestmi. Je to opravdu hrozné. Když to přichází, radši už se někam zavírám a jen čekám. Nejhorší je pak třetí fáze, kdy už sebou zkrátka seknu. Ještě dvě hodiny poté jsem jako bez života," popsal pro TV Barrandov své útrapy. Jsou způsobeny nevratným zraněním tepny a nedostatečným prouděním krve v těle, které má za následek i ochablou pravou ruku.
Za čtrnáct let tři rozhodnutí
Jako invalidní člověk vyřazený z jakékoli činnosti proto Pecka zažaloval majitele pily o odškodné. To nyní činí necelý milion korun plus třináctitisícovou měsíční rentu. Protistrana, tedy majitel pily a pojišťovna, která by případné odškodné hradila, se brání tím, že si Pecka zranění přivodil hlavně vlastní neopatrností. Prý nedbal varování majitele, aby se k běžícímu katru nepřibližoval.
Co je však na celé věci naprosto nestandardní, je délka, po kterou se vše táhne. Spor se řeší už neuvěřitelných čtrnáct let, a to stále u okresního soudu v Chrudimi. "Jestli jsem tam byl za tu dobu patnáctkrát dvacetkrát... Mezi stáními byly totiž obrovské prodlevy. Na jednání jsem čekal třeba i rok," stěžuje si Pecka. Soud rozhodl ve věci třikrát. Vždy však následovalo odvolání a třikrát pardubický krajský soud s odkazem na chyby případ do Chrudimi vrátil. Výsledek za čtrnáct let je tedy čistá nula. Čistá nula pro soudkyni Janu Profousovou, která má věc téměř celou dobu na starosti.
Chrudimský soud: Jde o složitý případ
Soudkyně se nad nyní už pětisetstránkovým spisem hájí hlavně tím, že případ zdržuje pojišťovna, které se nechce vyplácet vysoké odškodné. Problémem je podle ní i rozhodnutí soudu vyšší instance, který v únoru 2012 Okresnímu soudu v Chrudimi víceméně přikázal, že má na případ nahlížet jako na spor pracovněprávní, nikoli občanskoprávní. To znamená, že už ho nemůže rozetnout samosoudkyně, ale senát. Na žádost žalobce bude navíc potřeba obstarat další znalecké posudky. Následující stání se tak opět značně oddálilo a není vyloučeno, že se bude konat až příští rok. "Musím přiznat, že se nejedná o standardní dobu řízení, tak jak tady probíhají u Okresního soudu v Chrudimi. Nicméně případ je velmi složitý. Jak skutkově, tak i právně," řekla k případu předsedkyně chrudimského okresního soudu Soňa Soukupová.
Léta zkrátka běží a pětapadesátiletý Jaroslav Pecka strádá. Nepřišel jen o zdraví, ale rozvedla se s ním také jeho žena a kvůli finanční tísni se musel přestěhovat do domku po rodičích v malé vesničce Zbyslavec. "Já jsem si svoje prožil, vždycky když sedím u toho soudu. Nikomu nic špatného nepřeju. Ale přál bych paní soudkyni, aby jednou prožila, to co prožívám já," posteskl si TV Barrandov.