V České republice za posledních pět let stoupl podíl lidí, kteří kladně hodnotí rozdělení Československa, vznik samostatného státu, vstup země do Evropské unie i takzvanou sametovou revoluci. Na Slovensku naopak při hodnocení zmiňovaných událostí nastal opačný vývoj. Vyplývá to z výsledků průzkumů veřejného mínění, jehož výsledky představili zástupci Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR a bratislavského Institutu pro veřejné otázky.
Rozdělení Československa na konci roku 1992 kladně hodnotilo letos v říjnu 42 procent obyvatel České republiky a 40 procent obyvatel Slovenska. V roce 2012 rozpad československé federace za dobrý krok považovalo 38 procent Čechů a 45 procent Slováků. Nadále zhruba dvě třetiny obyvatel obou zemí považují za nesprávné, že rozdělení společného států Čechů a Slováků se uskutečnilo bez vypsání referenda.
Ve srovnání s rokem 1993 na Slovensku ale přibylo lidí, kteří považují rozdělení Československa za správný krok.
Vznik samostatné republiky na začátku roku 1993 kladně hodnotí těsná většina obyvatel obou států (v ČR 53 procent a na Slovensku 51 procent). Před pěti lety stejný názor zastávalo 46 procent Čechů a 58 procent Slováků.
Zatímco zhruba dvě třetiny Čechů se nyní pozitivně staví k sametové revoluci, která v roce 1989 vedla k pádu komunistického režimu v Československu, na Slovensku má tento názor pouze 53 procent lidí.
Výrazně kladného hodnocení (v Česku 83 procent a na Slovensku 68 procent) se dostalo v názoru na vznik Československa v roce 1918, byť na Slovensku podíl příznivců této události za posledních pět let mírně klesl.
Vstup do EU má na Slovensku sice více zastánců než v Česku (53 procent v SR oproti 44 procent v ČR), zároveň ale na Slovensku na rozdíl od ČR klesl od roku 2012 podíl lidí, kteří tuto událost označili za dobrou.
