Návrh sociálních demokratů na zavedení přímé volby prezidenta podle očekávání vláda nepodpoří. Premiér Mirek Topolánek novinářům po středečním zasedání kabinetu řekl, že takováto změna je bez předchozího projednání na politické scéně nemožná, návrh proto považuje za demonstrativní a účelový.
Vláda chce na toto téma nicméně debatovat, i kvůli tomu, že dvě ze tří koaličních stran pro přímou volbu jsou, podotkl. I kdyby kabinet tuto novelu ústavy podpořil, příští hlavu státu bude v únoru příštího roku téměř jistě volit znovu parlament. Lidé tak budou o prezidentovi rozhodovat zřejmě nejdříve v roce 2013.
"Takový návrh bez předchozí diskuse je naprosto mimo mísu, je pouze demonstrativní. Je napsán navíc tak špatně, že naráží na ústavní právo, na ústavu," řekl Topolánek o iniciativě sociálních demokratů.
Poté, co předlohu posoudila vláda, zamíří novela do parlamentu, který o ní rozhodne. Lze předpokládat, že o navržené změně budou sněmovna a Senát jednat přinejmenším řadu měsíců. Výsledek debaty je nejistý. Ke schválení ústavní novely je třeba nejméně třípětinové většiny zákonodárců. Například v ODS jsou zastánci i odpůrci přímé volby - premiér a šéf občanských demokratů Mirek Topolánek v září uvedl, že spíš nevidí pro zavedení přímé volby důvod. Jen ODS má přitom dost sil na to, aby schválení jakékoli ústavní změny zablokovala.
Zástupci dalších dvou vládních stran, lidovců a zelených, v září lidové hlasování o prezidentovi podpořili. Předseda KSČM Vojtěch Filip tehdy uvedl, že jeho strana není proti přímé volbě. Zdůraznil ale, že pokud se má posílit přímá demokracie, dává KSČM přednost přijetí zákona o obecném referendu.
Novela, jak ji předkládá ČSSD, počítá s tím, že v prvním kole by byl prezidentem zvolen ten, kdo od voličů získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud by nikdo takový nebyl, konalo by se druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního, případně víc kandidátů, pokud získali shodný počet hlasů. Ve druhém kole by se hlavou státu stal ten, kdo by získal nejvíc hlasů. Návrh sociálních demokratů pamatuje i ve druhém kole na teoretickou možnost, že kandidáti by získali stejný počet hlasů. Pro tuto eventualitu počítá novela ještě se třetím kolem. Kdyby i třetí kolo skončilo patem, musel by předseda sněmovny vyhlásit novou volbu.
Právo navrhnout prezidentského kandidáta do přímé volby by mělo mít podle sociálních demokratů 10 senátorů či 20 poslanců. Občan by mohl někoho nominovat tehdy, pokud by pro takového kandidáta získal 10 tisíc podpisů.
Novela z dílny ČSSD mění i některé další věci
Imunitě by se prezident těšil jen během výkonu funkce. Předtím, než by jmenoval premiéra, by to musel projednat se stranami zastoupenými ve sněmovně. Sociální demokraté také navrhli omezit prezidenta v takzvané abolici, což je jeho právo nařídit, aby se trestní řízení vůbec nezahajovalo, případně to, aby se v něm nepokračovalo. Podle ČSSD by hlavě státu toto právo sice zůstat mělo, abolice by ale byla platná pouze tehdy, kdyby ji spolupodepsal premiér či jím pověřený ministr. K odpuštění nebo zmírnění trestu uloženého soudem či k zahlazení odsouzení by prezident souhlas premiéra ani nadále nepotřeboval.
Návrh ČSSD počítá například i s tím, že sněmovna by mohla na prezidenta podat žalobu k Ústavnímu soudu, pokud by se domnívala, že závažně porušil ústavní pořádek. Trestem by mohla být i ztráta prezidentského úřadu.
Foto: ČTK
