Premiér Petr Nečas v roli svědka u Ústavního soudu hájil seškrtání porodného a další úspory. Způsob, jakým to vládní koalice prosadila, chtěli soudci od Nečase popsat osobně. Vládní úsporný balíček poslali k soudu sociální demokraté. Ti žádají, aby ho soud jako zákon zcela zrušil. Ústavní soudci odročili jednání na 22. února, kdy vyslechnou předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Její svědectví navrhl zástupce sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.
"Kdyby vláda neprosadila balíček úspor v sociální oblasti do konce minulého roku, vznikly by škody v řádu desítek miliard korun," řekl soudu premiér Nečas. Jen za letošní rok 45 miliard korun. Rychlé schválení balíčku bylo podle nej nutné právě kvůli hrozbě ztrát a vyššího schodku rozpočtu.
Premiér nemá šanci hájit přijetí vládních škrtů "politicky". Před výslechem ho totiž předseda soudu Pavel Rychetský poučil, že má ponechat stranou politické názory. "Právní a politické okolnosti si soud posoudí sám," uvedl Rychetský.
ČSSD zpochybňuje především proces, jakým úspory přijal parlament, kde má trojkoalice ODS,TOP 09 a VV většinu. V ústavní stížnosti opoziční politici ale míní, že jde o extrémní svévoli vládní většiny. Vláda podle nich omezila práva opozice tak, že zneužila stav legislativní nouze. V ní svolala mimořádnou schůzi sněmovny a znemožnila k zákonu obecnou rozpravu. Kvůli nebývalé rychlosti schvalování jsme neměli šanci návrh věcně komentovat a připomínkovat, tvrdí ČSSD.
Sociální demokracii se ovšem nelíbí ani to, že balíček prošel senátem, který byl v té době ještě ve starém složení, kde měla většinu pravice. Horní komoru sice po podzimních volbách ovládla levice, ale škrtací zákon schválili byť po volbách ještě původní senátoři.
Podobným způsobem prošly parlamentem i další vládní úsporné zákony.
Balíček škrtů v sociální oblasti podle Nečasova kabinetu umožní úspory až 24 miliard korun a pomůže snížit schodek státního rozpočtu. Zákon mění ustanovení týkající se nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti. Například nemocenskou, rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, porodné a příspěvek na péči.
Nečas čelil otázkách předsedy Rychetského například na důvody mimořádné situace vyhlášení stavu legislativní nouze. Podle Rychetského přitom není dostatečným důvodem fakt, že by nebyl schválen státní rozpočet. "Přijímání státního rozpočtu není žádná mimořádná situace, to se dělá každý rok po desetiletí, po staletí," řekl Rychetský.
Nečas hájil vyhlášení legislativní nouze také obavami z obstrukcí, které opozice používá. Kdyby prý opozice nevetovala zkrácení druhého čtení na 15 dní, legislativní proces by proběhl normálně. Vláda se podle ale Nečase bála toho, že pokud škrty neprojdou, sníží se rating České republiky, což přinese další ztráty. "O pověst, důvěryhodnost se přijde strašně rychle. Stačí několik týdnů," řekl Nečas.
| Přehled změn obsažených v balíčku úspor v sociální oblasti |
| 1. Nemocenská se vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. |
| 2. Stát nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto předchozího 15. dne. Zaměstnavatelé tak proplácejí o týden navíc. Opatření bude platit tři roky. |
| 3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení je pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech (nebyla snížena na 24,1 procenta). |
| 4. Zaměstnavatelé si nemohou odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět. |
| 5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší. |
| 6. Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší (z 2,3 procenta na 3,3 procenta). Díky tomu si mohou odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti. |
| 7. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a OSVČ zůstává na úrovni roku 2010, což je 72násobek průměrné mzdy. |
| 8. Omezení výplaty sociálního příplatku pouze pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené či těžce zdravotně postižené dítě. Dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let. |
| 9. Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotila na 216.000 korun. |
| 10. Porodné se vyplácí pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima. |
| 11. Přibylo důvodů, ze kterých je možné agentuře či úřadu práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání. |
| 12. Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat, jak tomu bylo v minulosti ve vybraných případech. |
| 13. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. |
| 14. OSVČ má nárok na překlenovací příspěvek, pokud není registrována jako uchazeč o zaměstnání. |
| 15. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. |
| 16. Příspěvek na péči se v prvním stupni snížil z 2000 na 800 korun měsíčně. |
| 17. Vláda může nařízením stanovit okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. |
