Stamilionové škody pro aerolinky SmartWings, ztráty pro menší letiště v tuzemsku, ale i rychleji mizející nabídka last minute zájezdů během letních dovolených. Za to všechno mohou odstavené Boeingy 737 MAX, jejichž návrat do oblak se stále oddaluje.
Když Boeingy 737 MAX v březnu přestaly létat kvůli haváriím, při nichž zemřelo 346 lidí, počítalo se s jejich návratem do provozu do začátku vytížené letní sezony. To se ovšem nestalo a jejich opětovný start se stále oddaluje. Americké aerolinie naznačují, že stroje se do vzduchu vrátí nejdříve na podzim. Největší český letecký dopravce, skupina SmartWings, je ale ještě pesimističtější.
"S nasazením Boeingů 737 MAX do provozu počítáme koncem prvního čtvrtletí roku 2020," uvedla pro TÝDEN Vladimíra Dufková, mluvčí společnosti.
Skupina, pod níž vedle nízkonákladových SmartWings spadají i aerolinie ČSA, přitom původně počítala s tím, že během července a srpna bude používat celkem šestnáct těchto strojů. Tvořit měly zhruba třetinu celé flotily. Sedm už dodaných boeingů místo toho stojí třeba i na "odpočívadle" pražského letiště - zbytek se hromadí u amerického výrobce, kde letadla čekají na převzetí.
SmartWings musely podobně jako další aerolinie rychle pronajímat jiné letouny, kterými by obhospodařily linky nasmlouvané s cestovkami. O náhrady pro nejvytíženější sezonu byla ale globální přetahovaná, takže se některé lety musely zrušit úplně. Skupina kvůli tomu nemůže využívat základny v Tel Avivu či Lyonu, zredukovala provoz v Polsku, Maďarsku a na Slovensku a o osm procent snížila kapacitu i v Česku.
Méně zájezdů i dražší lety
Lidé, kteří měli na dovolenou letět Boeingem 737 MAX, skončili s posunutým odletem. "Nejčastější změnou byl posun odletu o několik hodin, v některých případech o jeden den. Vyčlenili jsme speciální tým lidí, kteří s našimi klienty řešili změny. V tuto chvíli už jsou všichni informováni. U všech zájezdů, které máme v last minute nabídce, máme už několik týdnů definitivně potvrzené dopravce a nic už se měnit nebude," uvedl pro TÝDEN Jan Bezděk, mluvčí skupiny cestovních kanceláří Fischer.
Celosvětový nedostatek letadel letos přispěl i k menší a dražší nabídce zájezdů na poslední chvíli. V některých případech se oproti loňsku ceny liší o několik stokorun na cestujícího. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže jde především o populární destinace - Itálii a Řecko. Radikálněji se pak zúžily možnosti letů na Kapverdy či Kanárské ostrovy. Dubaj se rušila úplně.
"Nabídka last minute zájezdů bude o pětinu až čtvrtinu nižší. Roli hrají dva faktory - jednak vyšší předprodeje a jednak částečné snížení kapacity v souvislosti s uzemněním boeingů," uvedla již dříve Hana Součková, mluvčí cestovní kanceláře Čedok.
Ti, kdo chtějí při koupi dovolené ušetřit, ale pořád mají šanci. Cestovky jim doporučují Španělsko, kde hoteliéři nižšími cenami konkurují stále populárnějšímu Turecku. Nabídka zájezdů ovšem letos mizí ještě rychleji než dříve.
Škody a ztráty
Za průšvih společnosti Boeing, jejíž dvě letadla spadla kvůli chybě softwaru a jeho aktualizaci stále neschválily úřady regulující letecký provoz, platí nejen cestující. Škody počítají prakticky všechny firmy napojené na letecký průmysl.
"Vzniklá situace pochopitelně nese dodatečné náklady. Nepřenášíme je na klienty, ale neseme je my jako cestovní kancelář. Díky naší pozici na trhu a silnému finančnímu zázemí to ale bezpochyby ustojíme," říká Bezděk za skupinu Fischer.
Na menší cestovky by ale mohla mít situace podobný dopad, jako na méně významná tuzemská letiště. To pardubické už loni ve svém hospodaření vykázalo ztrátu 20 milionů korun a letos by kvůli výpadkům provozu mohla být skoro dvojnásobná. Doplatí na to akcionáři - město i Pardubický kraj. Až o třicet procent charterových letů pak přišlo i ostravské letiště. Naopak nejsnáze se daří problémy překonávat největšímu letišti v Česku.
"Na provoz Letiště Praha má uzemnění boeingů minimální dopad, podle odhadů se dotkne méně než jednoho procenta z celkového provozu. Z našeho pohledu se leteckým společnostem prozatím daří stroje nahrazovat," sdělil TÝDNU Roman Pacvoň, mluvčí pražského letiště. Ve společnosti naopak očekávají, že během léta odbaví až dva miliony cestujících měsíčně, což by znamenalo historický rekord.
Ve hře je odškodnění
To se ale daří díky leteckým dopravcům, kteří náhrady shánějí, kde mohou. ČSA například vrátily do provozu dvanáctiletý Airbus A319, který naposledy létal v barvách fotbalového klubu Slavia Praha, než ho firma z flotily vyřadila a leasingová společnost ho chtěla rozebrat na náhradní díly. Teď aerolinky uzavřely smlouvu na jeho pronájem až do konce roku 2020. Podobně si mateřská skupina ČSA půjčuje letadla třeba i od rumunských aerolinií.
Předseda představenstva společnosti SmartWings Jiří Šimáně již dříve odhadl škody, které odstavení boeingů působí, na zhruba 100 milionů korun měsíčně. A taková situace trvá už tři měsíce. "Denně analyzujeme vícenáklady související s uzemněním letadel i s nutností pronajímání dodatečných letounů formou leasingu. Na vyčíslení celkových škod spolupracujeme se společností EY," říká mluvčí skupiny SmartWings.
SmartWings, které letní sezonu obhospodařují s celkem 64 letadly, se dnes musí soustředit na snižování provozních nákladů a úspory. Mimochodem stále zajišťuje údržbu pro boeingy, které jsou odstavené na Ruzyni. Výrobce pro ni navíc má připravená další letadla. Uvažuje se o tom, že by SmartWings mohla zrušit objednávky či požadovat po Boeingu odškodnění. "Všechny tyto alternativy jsou na stole," potvrdila TÝDNU Vladimíra Dufková.
Boeingu hrozí žaloby
Problémy se pochopitelně kupí i samotnému americkému výrobci letadel. Začátkem června mimo jiné vyšlo najevo, že zhruba u 300 letounů ze série 737 mohou být vadné součástky náběhových lišt u křídel a aerolinie je tak mají vyměňovat. Podle amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) by sice ani při úplném selhání součástky nehrozila ztráta letadla, mohlo by ale dojít k jeho poškození za letu.
Stále se navíc neví, kdy FAA zkontroluje aktualizaci vadného software, jenž hrál zásadní roli v pádech dvou Boeingů 737 MAX. Podle agentury Bloomberg by k tomu mělo dojít zhruba v prosinci letošního roku. Datum ale stále není jisté.
Vyšetřování nehod v americkém Kongresu navíc ukázalo, že Boeing o problémovém softwaru věděl dlouho před tím, než došlo k prvnímu pádu letadla. Potíž spočívala i v tom, že nefungovalo upozornění na automatický manévr při ztrátě rychlosti. Ten letadlo nasměroval k zemi, aby mu pomohl znovu zrychlit. Bez varování však piloti nebyli schopni stroje vyrovnat. Právě to stálo jak za havárií indonéského letu Lion Air loni v říjnu, tak za zřícením stroje Ethiopian Airlines letos 10. března u Addis Abeby.
V Boeingu o této chybě podle kongresmanů věděli už od listopadu 2017 a plánovali ji spravit v roce 2020, kdy se měly aerolinkám začít dodávat další typ strojů MAX. Rozvrh oprav se firma snažila uspíšit až po loňské havárii, až po ní také o chybě informovala agenturu FAA, která ji zařadila mezi "nízká rizika".
"Zasadíme se o to, aby jakékoliv softwarové problémy byly hlášeny podstatně rychleji," ubezpečil americká média Daniel Elwell, zástupce FAA.
Vedle amerického Kongresu, kde Boeing z různých důvodů vyšetřuje jak Senát, tak Sněmovna reprezentantů, má firmu v hledáčku mnoho dalších organizací. Americké ministerstvo spravedlnosti pátrá, jestli se společnost nedopustila podvodu. Ministerstvo dopravy prošetřuje jak výrobce, tak FAA. Komise pro cenné papíry zjišťuje, jak firma o svých problémech informovala akcionáře.
Někteří držitelé cenných papírů už společnost zažalovali za to, že upřednostnila zisky před zajištěním bezpečnosti pasažérů. Aerolinky jako Southwest, United Airlines, Ryanair, Norwegian, Air China či Qatar Airways požadují finanční kompenzaci ve výši stovek milionů dolarů.
K žalobám se přidali i pozůstalí po 346 obětech havárií. Je mezi nimi například ovdovělá Francouzka Nadege Dubois-Seexová, která po Boeingu požaduje v přepočtu takřka 6,3 miliardy korun. To odpovídá průměrným jednodenním tržbám firmy v loňském roce.
