Pokud se nepodaří zjistit, který z ozbrojených útočníků vedl smrtící úder, zodpovídají za škodu společně. Právním názorem, který před časem vyslovil Nejvyšší soud, se musí řídit celá justice. Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu jej schválilo jako závazné stanovisko. Cílem je sjednocení judikatury v obdobných kauzách, tedy zejména při rozhodování o náhradě škody pozůstalým v civilním řízení.
Stanovisko vychází z květnového rozsudku v konkrétní kauze, o které již média informovala. Schválené stanovisko má ovšem vyšší autoritu a vyjde ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.
"Každý z ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili jednu z napadených osob, a to i tehdy, jestliže v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder," stojí v závazné právní větě.
V konkrétní kauze nejprve dva útočníci hrozili noži třem dalším mužům. Konflikt se na chvíli utišil, brzy se však znovu rozhořel. Útočníci nakonec trojici napadli u tramvajových zastávek, dva muže zranili, třetího usmrtili - probodli mu srdce.
V trestním řízení se nepodařilo prokázat, kdo vedl smrtící úder. Občanskoprávní odpovědnost žalovaných to však nevylučuje, pokud útočníci společně vedli násilnou akci a svou přítomností oba přispěli ke konečnému následku.
"Rozlišení míry účasti každého ze žalovaných má význam pouze z hlediska vymezení poměru, v jakém se žalovaní účastnili na vzniku škody, tedy pro jejich vzájemné vypořádání. V řízení o nároku poškozeného na náhradu škody proti solidárně odpovědným škůdcům se však poměr, v jakém každý z nich odpovídá za škodu, neřeší," uvedl mluvčí soudu Knötig.
