Pan Motýl by se měl raději věnovat rubrikám, kterým rozumí lépe.
"Knispel prý během služby několikrát prokázal, že nepatří ke kovaným nacistům. Možné to je, přesto sbíral za chrabrost nejvyšší metály."
Myslím, že tato Vaše slova mluví za vše. Otevřeně a nepokrytě tím sdělujete čtenáři, že jste si o problematice v podstatě nic nenastudoval, ale přesto máte potřebu se bez patřičných znalostí historických faktů veřejně vyjádřit. Jak typické pro dnešní dobu a společnost.
O to více musím adorovat První republiku, kdy do novin psali pánové jako Čapek, Peroutka,... se všeobecným přehledem a znalostmi problematiky o které psali, nebo ke které se vyjadřovali - dodávám objektivně.
Takže několik faktů:
1) Kurt nikdy nezískal nejvyšší vyznamenání, v tomto zcela vědomě čtenáře uvádíte v omyl.
2) Kurt Knispel padl jako obyčejný Feldwebel - poddůstojník, zatímco Witmann a spol. již byli dávno důstojníci za mnohem menší úspěchy.
Proč tomu tak bylo, má svoje opodstatnění a v rámci novinářské etiky jste si měl toto prostudovat a objektivně také zmínit. Ale Vám evidentně o objektivitu v tomto článku vůbec nejde.
Vojenský záznam Kurta Knispela obsahuje záznamy celou řadu potyček s nacisty a zaslepenými přívrženci nacistického režimu. Kurt Knispel neměl nacisty v lásce a nacistickou ideologií opovrhoval. A dával to také nepokrytě najevo, čímž ukázal téměř sebevražednou občanskou odvahu, i když mu za některé činy hrozila poprava, nebo v lepším případě koncentrační tábor. Neváhal se postavit proti bezpráví, ačkoliv mu za to hrozil polní soud.
3) o Kurtu Knispelovi není známo, že by se dopouštěl, nebo jakkoliv osobně podílel na válečných zločinech. Jeho osobní vojenský záznam naopak ukazuje, že v době, kdy mu hrozila fyzická likvidace ze strany nacistického režimu, aktivně vystupoval proti těmto projevům kdykoliv, kdy jich byl osobně svědkem. On byl, a je znám, tím, že opovrhoval nacistickým způsobem vedení války - ve smyslu válečných zločinů.
4) Ignoroval důstojníky, kteří vydávali nesmyslné rozkazy. Často měl neoholenou bradu - nosil bradku, nosil dlouhé vlasy v rozporu s vojenskými předpisy, vyznačoval se výstrojní neukázněností. Z toho lze snadno usoudit, že válka byla pro Kurta Knispela pouze nutným zlem. Snažil se na frontě přežít, tak jak nejlépe uměl, stejně jako miliony dalších vojáků na všech stranách fronty.
5) "Střely z jeho stroje navíc určitě pobily i nějaké pěšáky či civilisty." U spojenců tomu tak snad nebylo? To je fakt dost divný argument, kterému moc nerozumím, nebo který nechápu. Na válce je největší svinstvo právě to, že to odnesou vždy ti obyčejní lidé.
6) On přímý zásah do jakéhokoliv tanku, v případě probití jeho pancíře není nic, co by chtěl kdokoliv zažít z pohledu posádky. Tank je ocelová rakev, čímž nechci bagatelizovat úroveň utrpení našich tankistů, chci jen říct, že dle mého názoru nezáleží na tom, na jaké straně fronty jste, když dostanete v tanku zásah a granát projde skrz, jsou to vždy jatka a ti kteří toto přežili nikdy nezapomenou na nářek a křik těch, kteří padli v tancích. Dnes existují záznamy na webech co se stane po probití pancíře tanku a myslím, že čím více lidí to uvidí, tím více lidí se v budoucnu postaví proti jakékoliv další válce. Jsou to záběry, které mě strašily ještě několik týdnů po jejich shlédnutí.
Dvě historky doložené vojenským záznamem Kurta Knispela, které vystihují jeho osobnost:
V srpnu 1942, když se Knispelova tanková jednotka přesouvala po železniční trati přes Krakow, zůstali stát na nádraží u Krakowa, kde čekali na další přesun s tanky naloženými na vagónech. Kurt se spolubojovníky byl svědkem jak z nedaleké budovy vyšel příslušník Einsatzgruppen se sovětským válečným zajatcem na peron, kde začal sovětského zajatce brutálně fyzicky týrat. Kurt to uviděl a na strážného zařval ať toho okamžitě nechá. Ten mu prý podle Knispelových spolubojovníků odpověděl, ať se stará o svůj tank, že mu po tom nic není. Na to se Kurt rozčílil, vzal si osobní zbraň, seskočil z tanku a svižným krokem se vydal ke strážnému. Tam mu vyrazil z rukou zbraň, urazil její pažbu o kolejnici a pak toho dozorce zbil jak psa. Když se vrátil zpět ke svému tanku, tak se svým kamarádům omluvil, že viděli takovou scénu, ale že ten prašivý pes si nedal jinak říct.
Druhá historka se váže k operaci Citadelle tedy bitvě v Kurském oblouku, kterou také mimo jiné zmiňujete ve svém "plátku". Tehdy odmítl splnit přímý rozkaz důstojníka SS, který mu nařídil střílet na sovětský tank, kolem kterého prchali spolu s vojáky i civilisté. Dokonce na tohoto důstojníka SS vytáhl Kurt svojí osobní zbraň. Mimochodem za tento čin byla u wehrmachtu poprava.
Spolubojovníci si Kurta nesmírně vážili, ale Vy pane Motýl stejně nepochopíte proč. Vážili si ho nikoliv pro jeho vojenské úspěchy, ale protože si zachoval ve válečném peklu schopnost rozlišit co je dobré a co je špatné a udržel si lidskost. Nechyběla mu odvaha otevřeně se postavit nacistům kdykoliv, kdy byl svědkem, že tyto hodnoty pošlapávají.
0 hlasů
Nejdiskutovanější názory
Dušan Hilderich (8 hlasů) 26.05.2019 11:33
Něco podobného je, když ten srandovní náhradní panák, kterého má na...
A. K. (8 hlasů) 26.05.2019 12:41
Článek je tendenčně psaný a manipulativní. Podsouvá myšlenku že...
tyden tyden (6 hlasů) 26.05.2019 08:04
a kdypak rude veminko motyl zjisti, ze treba nejaky Konrad Henlein je...
Daša Fuksova (6 hlasů) 26.05.2019 09:59
Vás opravdu musel někdo obrovwsky naštvat. Jde o vaše dětství? Nebo...
Dušan Hilderich (5 hlasů) 26.05.2019 11:37
Koněv byl hrdina a borec, ty eurobolševický noku.