Maketu "nekotitelného" kalamáře - "buňátu", či modely geometrických "hranatin" budou moci návštěvníci zhlédnout v nové muzejní expozici - Kabinetu profesora Hrona v místní části Častrova-Metánově na Pelhřimovsku. Nevšední expozice s interaktivními prvky vznikla v rodišti Jakuba Hrona Metánovského na popud pražského osvětového spolku. "Jeho otevření bude 19. května spojeno se křtem monografie a setkáním metánovských rodáků," řekla starostka obce Jana Houšková.
Profesor, básník, spisovatel a vynálezce Jakub Hron se v Metánově narodil 4. června 1840 jako šestý a nejmladší syn sedláka Jana Hrona. Po univerzitních studiích v Praze a ve Vídni působil na gymnáziích v Opavě, v Jindřichově Hradci a v Hradci Králové. Ve svých 57 letech byl předčasně pensiován pro svou svéráznou podivínskou povahu a neústupnou pravdomluvnost.
Odpočinek trávil v Praze. V jedenašedesáti letech se zapsal na lékařskou fakultu a po pěti letech přestoupil na práva. V roce 1910 se vrátil do rodného Metánova, kde vymýšlel různé vynálezy. Inspirovaly ho k nim zejména světové výstavy, jež navštívil ve Vídní, v Paříži a v Praze.
Hron mimo jiné sestrojil klobouk opatřený ventilem, který měl svojí vypočítanou formou rušit tíhu atmosférického tlaku na hlavu. Populárním se stal jeho patentovaný kalamář - buňát, v němž vzduch vytlačuje inkoust napořád do téže hladiny. V nekrologu v Lidových novinách o něm Karel Čapek v roce 1921 napsal, že to byl svým způsobem Don Quijote 19. století. Byl původně matematik, ale jeho posvátný racionalismus, jeho vědecká mánie dala mu ochutnat vynálezeckých rozkoší všech nauk, napsal o něm Čapek.
Ačkoliv Hron předpokládal, že se dožije sta let, zemřel 29. dubna 1921 na následky prochlazení. Pochován je na častrovském hřbitově. Jeho krev, jak přiznali tvůrci, koluje ve fiktivní postavě Járy Cimrmana. Ke 155. výročí Hronova narození mu byla na metánovské škole odhalena pamětní deska. Vznik muzea i knihy podpořila obec Častrov a kraj Vysočina. Více informací lze nalézt na webových stránkách www.osjh.cz.
Foto: archiv
