Každý rok na základních školách propadne přibližně každý stý žák. V posledních letech se jejich počet mírně snižuje. Svůj podíl na tom má tři roky starý školský zákon, který dovoluje nechat žáka propadnout pouze jednou na prvním a jednou na druhém stupni.
Klesající křivka počtu dětí, které na základních školách učitelé poslali znovu do stejného ročníku, podle ředitele základní školy Dr. Malíka v Chrudimi Zdeňka Brože ukazuje, že učitelé si konečně uvědomili, že opakování ročníku žáka stresuje a demotivuje. "Na naší škole je počet opakujících každý rok stejný, ale jedná se o ty děti, které během roku nevykazují žádný zájem ani snahu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Brož.
Podle Brože je důležité si uvědomit, že podle nového zákona může dítě na základní škole opakovat jen jednou na prvním a podruhé na druhém stupni. Ještě v roce 2004 podle starého zákona mohl žák propadnout několikrát. "Trend bych rozhodně neviděl v tom, že by klesala kvalita výuky," uzavřel Brož.
O kolik se snížil počet propadlíků? |
| Ve školním roce 2004/2005 chodilo na základní školu celkem 924 tisíc dětí. Z toho ročník opakovalo přes 10 600 žáků, což je 1,15 procent. |
| Ve školním roce 2007/2008 navštěvovalo základní školu bez mála 845 tisíc dětí, z nichž 7200 žáků ročník opakovalo, což činí 0,85 procent. Tedy o tři desetiny procent méně. |
Oproti tomu na základní škole Bezdrevská v Českých Budějovicích zažívají neobvyklý rok. K reparátu na konci prázdnin přijde hned dvanáct žáků, což je nejvíce od roku 1998. "Obvykle to bývá kolem pěti dětí, letošní počet přičítám spíš náhodě," říká ředitel školy a regionální zástupce Asociace základního školství ČR Pravoslav Němeček.
"Všichni učitelé se snaží během celého roku žákům vyhovět a pomoci, ale někdy to zkrátka není možné. Snažíme se dětem vysvětlit, že vzdělání potřebují. Naším cílem určitě není stresovat žáky a zdržovat učitele během prázdnin přezkoušením," dodal Němeček. Podle jeho slov se devadesáti pěti procentům žáků podaří reparát úspěšně složit.
Učitelé, které on-line deník TÝDEN.CZ oslovil, se však shodli na tom, že "propadlíkům" chybí motivace. Děti totiž dobře vědí, že se na nějakou střední školu lze dostat bez přijímaček. O svůj prospěch se tak příliš nestarají.
Na základní škole Horáčkova v Praze letos půjdou k opravné zkoušce dva žáci. "Jde o chlapce z osmé třídy, kteří učivu za celý rok moc nedali. Nedostatečné jim byly uděleny převážně proto, aby se vše doučili," vysvětlil její ředitel Jaroslav Střeštík.
Dítě propadlo, selhali rodiče
Psycholožka Zdeňka Baranniková upozorňuje také na roli rodičů, kteří své potomky neumějí motivovat ke studiu. "Většina rodičů se na své děti zlobí, že musí skládat opravnou zkoušku, ale jen málokteří si uvědomují, že je to také jejich chyba," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Baranniková. Někdy se ani nedoporučuje, aby se o prázdninách s dětmi učili. Jejich vzájemný vztah je totiž kvůli špatnému prospěchu již narušen.
Děti, které čeká reparát, by se přes léto měly připravovat průběžně.
"Prázdniny ať si samozřejmě dají tak čtrnáct dní nebo tři týdny," doporučuje psycholožka. Učit by se měly podle počtu předmětů, ze kterých dostaly nedostatečnou. „Nejlépe tak jednu, maximálně dvě hodiny denně na jeden předmět," říká Barraniková.
Některé děti se učí samy, další poprosí o pomoc své starší spolužáky nebo chodí na doučování. Jeho cena se pohybuje od padesáti korun za hodinu, záleží na tom, o jaký předmět jde a kdo ho učí.
Ilustrační foto: Jan Schejbal, profimedia.cz
