Rozpor
Protierozní vyhláška se odkládá, Agrární komoře se nelíbí

Plánovaná účinnost tzv. protierozní vyhlášky se odkládá na polovinu příštího roku. V meziresortním připomínkovém řízení se objevily rozpory s ministerstvem zemědělství, sdělila za předkládající ministerstvo životního prostředí bez dalších podrobností Dominika Pospíšilová.

Podle předpisu by mělo být od roku 2025 v ochranném režimu 45 procent zemědělské půdy. Proti vyhlášce se opakovaně postavila Agrární komora ČR.

Protierozní vyhlášku označoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) za jednu ze svých priorit. Do roku 2021 by měla být podle vyhlášky zajištěna ochrana 25 procent ohrožené půdy, v následujících pěti letech 35 procent. Od roku 2025 by měla vyhláška zajistit ochranu 45 procent výměry zemědělské půdy.

"Trváme na tom, že s tím nesouhlasíme, je to nepřipravené, neprovázané na zemědělské registry, obce by měly z našeho pohledu příliš velké pravomoci," sdělil mluvčí Agrární komory ČR Jiří Felčárek. Erozní události by se podle něj měly řešit individuálně. "Považujeme to s ohledem na další členské země za diskriminační ze strany státu," dodal Felčárek.

"Působnost protierozní vyhlášky bude vztažena na veškerou zemědělskou půdu v ČR, současně v principu pracuje pouze s přípustnou ztrátou zemědělské půdy. Samotný způsob zajištění této ochrany, například změna organizace obdělávání či agrotechnických opatření, ale vyhláška nechává svobodně na samotných zemědělcích," uvedla již dříve Pospíšilová.

Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. V Česku je zemědělská půda na 54 procentech výměry země. "Ztráta půdy je v měřítcích délky lidského života neobnovitelná a obtížně vyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že dvou až třícentimetrová vrstva půdy vzniká za příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let," napsalo již dříve ministerstvo.

Předpis měl platit od poloviny letošního roku. Následně, když se teprve v červnu dostal do meziresortního připomínkového řízení, se počítalo s podzimem. Poté byla účinnost odložena na příští rok kvůli návaznosti na agrotechnické práce.