Původní plán byl jasný - největší průmyslová zóna v Česku. Práce pro dvanáct tisíc lidí. Jenže po osmi letech je Holešov na Zlínsku jen parodií planých slibů. Město neví, co udělat s obřím územím, kde po průmyslu není ani památky. Proč? Pramení pod ním pitná voda.
Zbrusu nová silnice končí v poli. Nedaleký kruhový objezd s asfaltovými chapadly nevede nikam. Nový železniční koridor končí dříve, než by měl. Opodál silničáři malují čáry na silnici. Ale proč? Možná pro děti, které si zde vytvořily improvizovaný skatepark.
U vjezdu do průmyslové zóny v Holešově stojí hydrolog a ekolog Zdeněk Vacek. "Všimněte si těchto dvou cedulí," ukazuje. "Vidíte, že něco není v pořádku. Je to průmyslová zóna a zároveň je tu zákaz vjezdu vozidlům, která by mohla poškodit vodu. To samo o sobě nutí k zamyšlení."
Hlavním problémem celé průmyslové zóny je skutečnost, že pod ní pramení zdroj pitné vody, která zásobuje desetitisíce lidí v okolí. A zatímco kraj tu plánoval velké věci, občané a ekologičtí aktivisté se vzbouřili. Vždyť tady může jít v případě kontaminace o zdraví.
Miliardová slepá ulička
Přiznejme si, že postavit na 360 hektarech průmyslovou zónu, když jsou pod zemí zásoby pitné vody pro čtvrt milionu lidí, není úplně nejlepší nápad. Co s tím? To se řeší již osm let.
A tak v oblasti, kde je po práci velká poptávka, stojí jen podnikatelský inkubátor. A jedna firma vyrábějící kartonové obaly. Zóna v Holešově přitom vyšla Zlínský kraj na 1,6 miliardy korun. A přestože je téměř prázdná, stojí její provoz každý rok zhruba třicet milionů korun.
"Když před nás majitel původních pozemků poprvé předstoupil, informoval nás, že by tu chtěl vytvořit průmyslovou zónu, měla se skládat zhruba ze tří dílů," vysvětluje Pavel Karhan (KDU-ČSL), zastupitel Holešova.
Na jedné třetině mělo být zachováno letiště, na té druhé vystavěna jímací studna na pitnou vodu a na zbytku závody s lehkými provozy. "Postupem času původní majitel prodal všechny pozemky. Místo aby se zóna rozdělila na tyto tři části, naopak se zcelila a vznikla tato obrovská plocha," dodává Karhan.
Do toho nejdeme
Firmy se logicky bojí do celé patálie jakkoli vstoupit. Nikdo totiž neví, jaké požadavky musejí přesně splňovat. Kraj téměř žádné neurčil. Pravidla požadují i ekologové a místní, ovšem léta se o ně přou. Čímž blokují zaplňování oblasti. "Zájmem majitele, což je Zlínský kraj, bylo neznehodnocovat zónu přílišnými regulativy, takže je na ní možné postavit prakticky cokoli a každý investiční záměr je posuzován v územním a stavebním řízení," říká zastupitel Karhan.
"Představte si, že se tady usídlí nějaký provoz s vysokým kreditem," říká ekolog Zdeněk Vacek. "Mohl tu být Jaguar, říkali nám. Jenže u Jaguaru nejsou žádní idioti, aby své obrovské investiční peníze dali někam, kde hrozí, že by poškodili pitnou vodu," dodává.
A tak třeba americká firma DuPont, která původně měla stavět obří sídlo v holešovské zóně, jej pro jistotu vybudovala o pět kilometrů dále. "Neslučuje se s filozofií naší firmy umístit závod v prostředí vodárensky využívaných podzemních vod," komentuje to v prohlášení samotný DuPont.
Bývalé sociálnědemokratické vedení kraje nedokázalo s největší a zároveň nejprázdnější průmyslovou zónou v Česku nic udělat. Nový hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) bude mít hodně těžkou práci.
V Česku zkrátka létají v dotačních projektech oknem miliardy. O této i dalších kauzách se dozvíte v pořadu Takhle si tu žijeme, který můžete sledovat každou středu na TV Barrandov od 21.45.
