Velké kamenné mosty na území nynější České republiky, postavené před Karlovým mostem:
Juditin most (postaven 1159 až 1172) - Na místě pozdějšího kamenného mostu vedl přes Vltavu nejspíše už ve 20. letech 12. století most dřevěný. Kamenný most podle řezenského vzoru nechal téměř na místě pozdějšího Karlova mostu vybudovat král Vladislav I., jméno získal po jeho manželce. Stavba z červeného pískovce měla 22 oblouků, v řece ji podpíralo 20 pilířů. Most chránily tři věže - dvě na Malé Straně, jedna na Starém Městě. Osudným se Juditinu mostu stalo jarní tání roku 1342, kdy byl pobořen.
Most, vyspravený dřevěnými lávkami, sice fungoval ještě celé půlstoletí, 9. července 1357 ale začal kousek dál proti proudu Vltavy vyrůstat nový kamenný most, později zvaný Karlův. Juditin most byl definitivně zbořen v roce 1406, do dnešních dnů se však zachovala řada fragmentů. Na staroměstské straně je celý oblouk a zbytky věže ve zdech kláštera křižovníků, na Malé Straně se kromě zbytků pilířů ve sklepích zachovala celá věž - menší družka malostranské věže Karlova mostu.
Kamenný most v Písku (před rokem 1300) - Nejstarší dochovaný most v České republice a druhý nejstarší severně od Alp po mostě v Řezně. Břehy řeky Otavy spojoval nejspíše už před rokem 1300, první písemné zmínky o něm jsou ale až z roku 1348, kdy Karel IV. určil, aby na údržbu mostu byly použity peníze vybrané v Písku na pokutách. Původně se most jmenoval Jelení, název se ale příliš neujal a říkalo se mu hlavně starý či kamenný - poslední název se pak letos v březnu stal jeho oficiálním jménem.
I písecký most musel během více než 700 let čelit přírodě. Poškodily ho hlavně povodně, nejvíce ty v letech 1432 a 2002. Při těch před pěti lety skončily ve vlnách i části kamenného zábradlí a jednu sochu. Těch je na téměř 110 metrů dlouhém a 6,25 metru širokém mostě osm a původně pocházely z baroka, dnes jsou na něm ale už jen kopie. Socha byly sice zachráněna, během staletí ale most přišel o jiný výrazný doplněk - věže na obou koncích. Ta na Pražském předměstí se zřítila při povodni v roce 1768, druhá byla zbořena v roce 1825.
Most v Roudnici nad Labem (1333 až 1340) - Most nechal postavit biskup Jan IV. z Dražic, který spravoval roudnický hrad i přilehlé pozemky. Inspiraci získal už v roce 1318 během své návštěvy u papeže Avignonu, odkud si biskup přivezl i prvního stavitele, Viléma. Ten v Roudnici vyškolil české kameníky a zedníky. Nejvýznamnější mezi nimi byl nejspíše mistr Othlin (či Otto), který se podle některých pramenů později podílel také na projektování Karlova mostu v Praze.
Roudnický most, který měřil 220 metrů, přežil celá tři století bez větších problémů. Doplatil ale na obléhání švédskými vojsky během třicetileté války - roku 1634 skončila jeho větší část v Labi, zachoval se jen jeden oblouk. Ten ale nakonec musel před necelými sto lety ustoupit stavbě nového roudnického mostu. Před dvěma lety pak vzbudil pozornost objev fragmentů původního gotického mostu - zbytky kamenných bloků a tři dřevěné trámy jsou dnes k vidění v Podřipském muzeu.
Foto: archiv
