Pubescenti se na <span>onkologii dostávají pozdě</span>, stydí se

Domácí
15. 8. 2008 13:51
Mladí pacienti přicházejí pozdě, následky jsou potom horší.
Mladí pacienti přicházejí pozdě, následky jsou potom horší.

Mladí pacienti přicházejí pozdě, následky jsou potom horší.Lékařům se u pubertálních dětí nedaří včas odhalovat rakovinu. Je to tím, že děti přestanou prohlížet rodiče a u lékaře se dospívající často stydí. Také mají zkreslené představy. Například rostoucí varlata hoch v pubertě uvítá jako symbol mužství, rostoucí sval na lýtku připisuje cvičení.

Neuvědomí si, že by mohl signalizovat nemoc, řekl dnes novinářům Jaroslav Štěrba z onkologické kliniky v brněnské dětské nemocnici. Děti se pak k onkologům dostávají později, což komplikuje léčbu i její následky.

Podle Štěrby jsou na vině i do značné míry formálně prováděné preventivní prohlídky. Nejsou jen chybou lékařů. Dospívající pacienti prý prohlídky intimních partií nesou nelibě a když se lékařka podruhé pokusí prohlédnout mladému pacientovi varlata, odhlásí se od ní.

Rakovina přitom podle odborníků není u dětí a dospívajících ojedinělou nemocí. Po úrazech je druhou nejčastější příčinou smrti. Navíc každý tisící člověk mezi 20. a 30. narozeninami má za sebou protirakovinnou léčbu.

Kvůli terapii se lékaři i soudí

Léčení nádorů u dětí je specifické. Například při ozařování, které lékaři doporučují asi třetině pacientů, musí radiologové pečlivě vážit dávku. Také záření co nejvíc cílí na postiženou tkáň. "Dítě roste a ozáření růstových zón, svalů a kostí znamená, že vývoj je nesymetrický, vznikají deformity," uvedl Pavel Šlampa z Masarykova onkologického ústavu.

Po úrazech je rakovina nejčastější příčinou úmrtí.Moderní léky a přístroje podle lékařů umožňují, aby víc než dřív omezili trvalé následky. Někdy přesto musí obtížně volit, zda raději více léčit s rizikem trvalých následků, nebo drastickou léčbu omezit, ovšem s nižší pravděpodobností vyléčení rakoviny. Radí se v tom s rodiči, kteří bývají stále poučenější.

Ve výjimečných případech se nemocnice obracejí na úřady a soudy, to když lékař doporučí například ozařování, ale rodiče ho odmítnou. "Někdy jim vyjdeme vstříc, kdy jakási část léčby není aplikována, jindy dle našeho přesvědčení by to poškodilo dítě," řekl Štěrba. Podobné případy jsou podle něj výjimečné, i když stále častější. V brněnské dětské nemocnici se stávají asi jednou za dva roky.

Každoročně zařízení přijme 130 nových pacientů se zhoubným onemocněním.

Ilustrační foto: Jan Schejbal, archiv Týdne

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ