Vliv na radikalizaci muslimů v Evropě má vlna islamofobie, která se rozšířila během uprchlické krize. Ve výroční zprávě za rok 2016 to uvedlo Vojenské zpravodajství (VZ). Poznamenalo, že extremistické politické strany svými islamofobními prohlášeními legitimizují ideologii radikálních islamistů, kteří poukazují na diskriminaci ze strany většinové společnosti.
Podle VZ se v roce 2016 v Evropě zvyšoval počet radikálních muslimů, které podporovaly státy ze zemí Perského zálivu. "Vzhledem k otevřenému schengenskému prostoru a nadnárodním vazbám radikálních muslimů napříč Evropou představuje tento stav ze střednědobého a dlouhodobého hlediska potenciální hrozbu i pro Českou republiku," uvedli zpravodajci. Jako závažné hodnotí opakované "primitivní útoky" třeba s použitím vozidel proti civilistům, za daleko nebezpečnější ale označili schopnost teroristů připravit komplexní a náročné útoky.
V minulém roce VZ nezaznamenalo informace o hrozbě teroristického útoku proti zájmům spojeným se zabezpečením obrany na území České republiky. Zvýšené riziko ale platí pro české vojáky, kteří působí v některých muslimských zemích.
V roce 2016 se zvýšil počet zahraničních bojovníků takzvaného Islámského státu, kteří se vrací do Evropy. "Vliv na radikalizaci muslimů v Evropě má také vlna islamofobie, která se rozšířila během uprchlické krize v roce 2015," uvedli zpravodajci. Dodali, že na této vlně se nesou extremistické politické strany, které svými islamofobními prohlášeními legitimizují ideologii radikálních islamistů, kteří poukazují na to, že je evropská většinová společnost vždy diskriminovala. "Nepřiměřená politická reakce některých států tak nepřímo může zvýšit počet zradikalizovaných muslimů v Evropě," dodalo Vojenské zpravodajství.
Zpravodajci: Polovojenské iniciativy nyní riziko pro ČR nejsou
Polovojenské iniciativy v současné době výraznější bezpečnostní riziko pro Českou republiku nepředstavují, uvedlo Vojenské zpravodajství. Změnit by se to ale mohlo při dostatečně silném vnějším impulsu, třeba při skokovém nárůstu počtu imigrantů.
Členská základna militantních skupin byla podle zpravodajců roztříštěná a celkový počet jejich aktivních členů, jak ho propagovali představitelé těchto hnutí, neodpovídal skutečnému stavu. "Také úroveň vojenských schopností byla na rozdílném stupni," podotklo Vojenské zpravodajství. Dodalo, že pokud nedojde k dostatečně silnému vnějšímu impulsu, jakým by mohl být například skokový nárůst počtu imigrantů, nebudou polovojenské iniciativy představovat pro Českou republiku výraznější bezpečnostní riziko.
Právě uprchlická krize stála za nárůstem polovojenských skupin. Mediálně známou se stala například organizace Českoslovenští vojáci v záloze. Zástupci tohoto proruského spolku považují NATO za zločineckou organizaci a české politiky za nepřátele. Jeden z jejích členů Martin Holkup v roce 2015 v reportáži České televize uvedl, že pokud vojáky vláda donutí válčit pod vlajkou NATO, bude se nejprve "střílet ve Strakově akademii (sídle vlády) a v Parlamentu". Za svůj výrok se dostal před soud, nejprve dostal podmínku, ale krajský soud ho podle České televize obžaloby zprostil.
