Deník Právo získal další část odposlechů Davida Ratha, bývalé ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové a jejího partnera, exposlance a Rathova spolupracovníka Petra Kotta. Mimo jiné i na těchto záznamech staví policie při vyšetřování Rathovy úplatkářské kauzy. Podezření z úplatků se kromě korupce týkající se oprav buštěhradského zámku rozšířilo o další tři případy, které souvisejí se zadáváním veřejných zakázek Středočeským krajem.
16. 2. 2012 po 18.48 hodin:
Rath: Strašnej život. Á strašnej život. Tak co, jak se máš?
Kott: Dobře. Tady ti dám dárečky.
Rath: Dárečky, dárečky? Vánoce byly?
Kott: Vánoce byly. Todleto to.
Rath: Ano.
Kott: To kolínský enko (pavilon N kolínské nemocnice), je to v eurech, jo.
Rath: Ále to je pěkný. Hm, hm, hm
Později:
Rath:Jak vypadá ta Mladá Boleslav, prosim tě?
Kott: No, prosim tě.
Rath: Né, jenom aby si věděl, tak jsem tam provedl nějaký zásahy. Že jo.
Pancová: Já jdu nahoru, pak na mě volejte.
Rath: Kvůli tomu, že se tam začla cpát nějaká firma, že jo, ta Ami (zřejmě společnost Analytical Medical Instruments).
Kott: Cpe dál.
Rath: Furt se tam cpou?
Kott: No, tak já ti to právě. Vona ti to Katka říkala, že jo?
Rath: No, říkala. To jsem právě nechal vzkázat, ať teda jako hoděj zpátečku. Jo.
3. 5. 2012 v 18.11 hodin:
Pancová: Ty si potom připrav ty peníze.
Kott: Kam jsem to dal. Já jsem si vobálku nechal dole.
Později:
Pancová: Je tady David.
Kott: Je tady?
Pancová: Jo.
Kott: Já mu votevřu.
Později:
Rath: Ty máš pro mě nějaký ty věci?
Kott: Ehm.
Zvuk kroků a patentu tašky
Rath: Díky. No jo, to musíme nějak tu bestii nakrmit. Co je tady to další věc, v podstatě já furt musim hlídat, aby voni, tam je těch lidí, kteří prostě najednou teď cejtěj, tak jsou volby, že jo, ještě uhlídat, aby ti to neukradli druhou stranou.
Později, po odchodu Ratha:
Pancová: No a co vy jste si povídali? Sbalil prachy, jo?
Kott: No, já jsem mu to vůbec neřekl vo těch penězích, schválně.
Pancová: Jak neřekl? Tys mu to nedal?
Kott: Nó, dal jsem mu to, ale neřekl jsem mu to, a čekal jsem, jestli si vo to řekne.
Pancová: Teď ti nerozumim.
Kott: No, já jsem mu to nedal. A von, čekal jsem, jestli si vo to řekne. A von si vo to řek.
Pancová: Kecáš.
Kott: No jistě, já jsem mu to nedal, jako to dělám normálně, když mu jako napíšu a tó. Že mu to tady samozřejmě, když sem přijde, že mu to rovnou dám. Tak von tady tó, vošíval se, furt, a po deseti minutách mi řek, jestli to pro něj mám.
Pancová: Fakt, jó?
Kott: No. Cha cha cha cha. Začal mně zase tady líčit, jak je to strašný a že musí platit a že ho všichni vokrádaj a takový, víš co. To je fakt dítě.
Pancová: Hele, dítě, ale vem si dítě a kam to dotáh, jo, jako. To vono sice.
Kott: Nó, právě proto. Já to nezpochybňuju, já ti jenom říkám, že je to fakt dítě.
Pancová: To já vim. Von je chytrý dítě.
