Očima Martina Fendrycha
Rath - rudý divoch

Hejtman David Rath má "koule", to se musí nechat. Proti němu je zbytek ČSSD mateřská školka složená ze samých dětí trpících spavou nemocí. Včera se mu podařilo hrubě podkopat vládní důchodovou reformu.

"Pokud by vláda silou prosadila povinné vyvádění peněz do soukromých fondů, já bych se vůbec nebránil nechat se inspirovat třeba v orbánovském Maďarsku. Hrozilo zhroucení financí a sáhl k tomu, že soukromé fondy převedl pod stát. Nic jiného takovému státu pak do budoucna nezbude, to je evidentní," pravil ten nikoli oranžový, ale dnes už rudý divoch v Radiožurnálu. Chvíli na to šéf ČSSD Bohuslav Sobotka tu palbu mírně hasil a řekl, že by socialisti jen zrušili onu POVINNOST. Ale bomba byla odpálena a její následky mohou být ničivé. Nic na tom nemění fakt, že vláda momentálně neuvažuje o povinném vyvádění peněz do soukromého pilíře; to se lobbistům fondů nepodařilo prosadit.

Ukazuje se, jak ČSSD uvažuje. Povinný soukromý pilíř by se mohl znárodnit. A ten nepovinný? Socialisté ho nechtějí, nelíbí se jim. Co s ním provedou? Co když mezi nimi převládnou úvahy à la Rath? Že nejspíš zase vyhrají volby, o tom dnes těžko pochybovat. A kdyby se vládě podařilo zakázat KSČM, ta by se bleskem přejmenovala na Levici a po úspěšných volbách by se coby nová, opět "demokratická" strana spojila s ČSSD... pánbůh s námi a zlé pryč.

Jak na výrok Davida Ratha zareaguje člověk, který se rozhoduje, zda vyvádět peníze do soukromého pilíře? Jakou má jistotu, že mu jednou celý ten pilířek stát neznárodní? (Pokud ho předtím někdo nevytuneluje, což je u nás ještě mnohem pravděpodobnější.)

Divoký Rath řádí, ale ne sám. Přidal se k torpédování reformy, jež přichází z Hradu. Václav Klaus udělal z vládního návrhu kůlničku na dříví - z pohledu veřejnosti. Ten bude spokojen zřejmě jedině tehdy, až bude zaveden rovný důchod - chudinská dávka. Pokud chce někdo víc, ať si spoří mimo stát. Je to tak těžké? Copak on sám není příkladem, že se člověk o sebe umí postarat?

Pro Radka Johna by Rathův výrok mohl být inspirativní. Mohl by spolu se zkoumáním, zda rozpustit KSČM, začít zkoumat, zda by Nejvyšší správní soud neměl rozpustit také ČSSD, když se chce vracet k roku 1948. U Johna by to nepřekvapilo.