Reforma policie, kterou navrhuje ministr vnitra Ivan Langer a která by měla platit od roku 2009, obsahuje dvě varianty budoucnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Obě však počítají s jeho zařazením do nově vzniklého Národního kriminálního úřadu. V jednom případě by si mohl ponechat jistou autonomii, druhá varianta navrhuje jeho úplné rozpuštění a zařazení do nové složky, stejně jako to má být u dalších dvou speciálních útvarů s celorepublikovou působností. Vyplývá to z materiálu popisujícího základní body reformy.
K tématu: Kubice se stal problémem. Dostane vyhazov?
Langerovi na současné podobě speciálních policejních složek především vadí malá spolupráce a vzájemná rivalita. Podle médií i některých odborníků je hlavně ÚOOZ a jeho ředitel Jan Kubice také trnem v oku především opozici v čele s ČSSD.
Kubice předložil loni v květnu na zasedání sněmovního branného výboru, čtyři dny před volbami do sněmovny, zprávu, podle které premiér Jiří Paroubek (ČSSD), ministerstvo vnitra a policejní prezident se snaží ovlivňovat vyšetřování některých případů, mimo jiné vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či kauzy biolíh. Dokumenty unikly do médií a sociální demokraté to tehdy označili za zneužití policie k politickému boji.
V současné době existují tři speciální útvary, které formálně spadají pod Úřad služby kriminální policie a vyšetřování: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Národní protidrogová centrálu a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality.
Podle Langera však boj s organizovaným zločinem, kterému se v různých podobách tyto složky věnují, komplikuje roztříštěnost agendy mezi těmito útvary. Ačkoliv se věnují blízkým problematikám, každý si prý dělá pouze na případech ve své působnosti.
Problémem je především komunikace, například vytvoření společných týmů závisí na momentální ochotě vedení útvarů spolupracovat. "Obecně tedy mezi nimi panuje spíše nedůvěra a rivalita, která se neslučuje s efektivní policejní prací," konstatuje návrh reformy.
První navrhovaná varianta proto počítá s tím, že by centrální kriminální úřad měl na starosti všechny druhy kriminality, kterými se v současné době zabývají speciální útvary. Ty by si sice zachovaly svou autonomii, kriminální úřad by nad nimi ale měl větší řídící pravomoci.
Druhou radikálnější variantou je spojit dosud samostatné útvary do jednoho celostátního útvaru. "Toto řešení by přineslo sjednocení organizačního, informačního a analytického řízení příslušných složek policie a zvýšení samostatnosti při nakládání s prostředky, které potřebují k plnění svých odpovědností," uvádí materiál.
Ilustrační foto: Tomáš Nosil
