Česko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva spor týkající se regulace nájemného. Má nyní tři měsíce na to, aby jej analyzovalo a případně se proti rozsudku odvolalo. Pokud prohraje i poté, hrozí mu, že bude muset kvůli regulaci nájemného vyplatit desítky miliard korun. Tvrdí to Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí (OSMD).
Případ projednávaný soudem se týká pěti majitelů nemovitostí. Je mezi nimi například společnost R & L, která vlastní pětipodlažní činžák v Brně, či manželé Heldenburgovi vlastnící dům v Praze. Ti všichni žalovali stát celkově o několik milionů korun, o něž prý přišli kvůli regulovanému nájemnému. Jejich spor se postupně dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva.
A ten jim dal zapravdu. Počátkem července totiž rozhodl v jejich prospěch. Důvodem bylo rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2000 prohlásil právní úpravu regulace nájmů za protizákonnou a vláda ani parlament nebyly schopné s tím rok a půl nic udělat. Když pak přijala sněmovna nový zákon, byl prakticky stejný jako právní předpis zrušený ústavním soudem. "Za této situace Evropský soud rozhodl, že v období relevantním pro projednávané stížnosti, které vymezil od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, postrádala regulace nájemného zákonný základ, a představovala tudíž porušení práva stěžovatelů na ochranu vlastnictví," konstatuje ministerstvo spravedlnosti ve své zprávě o rozsudku.
Česká vláda má nyní tři měsíce na to, aby si rozsudek prostudovala a případně se proti němu odvolala nebo dojednala mimosoudní vyrovnání. Podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů a bytů Tomislava Šimečka to do budoucna skýtá šanci i dalším majitelům nemovitostí. "Soudci konstatovali, že po dobu regulace nájemného v České republice tou regulací bylo porušeno základní lidské právo majitelů domů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Šimeček.
Pokud podle něj soud bude v dalším rozhodování konstatovat, že neměli majitelé k dispozici žádné účinné opravné prostředky, padne důvod, proč by se neměl zabývat dalšími žalobami. "Je tam řádově kolem 4,5 tisíce žalob. Stát již před přijetím deregulačního zákona vyčíslil, že by mu hrozila výplata odškodnění ve výši sto až sto padesát miliard korun," dodal Tomislav Šimeček.