Za spravedlností se bude od nového roku chodit v Brně do největšího justičního areálu ve střední Evropě. Kontroverzní stavba neušla v minulosti kritice kvůli předražení. Státní kasu přišla na takřka dvě miliardy korun.
V Brně vyrostl justiční areál za rekordních 1,939 miliardy korun. Od 1. ledna 2010 v něm začne úřadovat přes pět set justičních pracovníků z Městského soudu Brno, Okresního soudu Brno-venkov, Městského státního zastupitelství Brno a Okresního státního zastupitelství Brno-venkov.
Ke slavnostnímu přestřižení stuhy v národní trikolóře bylo připraveno šestero nůžek, ovšem naporcovali ji nakonec jen čtyři lidé. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, primátor Brna Roman Onderka, předseda Městského soudu v Brně Jaromír Pořízek a Oldřich Štercl jako zástupce stavební firmy IMOS, která komplex postavila. Chyběl například hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, jemuž účast znemožnily naléhavé pracovní povinnosti.
Nechybělo naopak duo takzvaných justičních mafiánů: lobbista Pavel Němec (vpravo) a místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Jen co uviděli zájem fotografů o společnou fotku, odebral se každý z nich do jiného kouta rozlehlého paláce. Právě za ministrování Němce posvětilo ministerstvo spravedlnosti miliardový projekt justičního areálu, aniž by bylo jasné, zda na něj budou peníze.
Ministryně zářila štěstím, že po rozporuplných krocích - naposledy odvolání náměstka pro legislativu Františka Korbela - mohla být přítomna i nějaké „pozitivní resortní věci". Ani její dobrá nálada nezakryla fakt, že letos putovala z rozpočtu ministerstva do Brna jedna miliarda korun, tedy téměř dvacetina z peněz, s nimiž ročně ministerstvo hospodaří.
Socha archanděla prý ochrání soudce před sejitím na scestí. Alespoň to si od skulptury v interiéru, kterou bezplatně zapůjčila brněnská církev, slibuje předseda městského soudu Jaromír Pořízek. "Kéž by," povzdechli si přítomní novináři, protože brněnští soudci mají podle nich děravé renomé.
Jako v nákupním centru si budou připadat lidé, až poprvé vkročí do nového justičního paláce. Různobarevné galerie totiž propojují jezdící schody, nechybějí ani výtahy, ocelové konstrukce nesoucí skleněné tabule či záhony s květinami.
Smyslem pro detail architekti nešetřili. Stoprocentní pocit kazil chybějící nábytek. Celkově by vybavení stoly, židlemi a skříněmi mělo přijít na bezmála sedmdesát milionů korun.
V červené a modré věži je umístěno sedm desítek jednacích síní, čtyřiadvacet z nich zabírá přes sedmdesát metrů čtverečních. Nechybí například ani počítačová učebna, dvě dražební místnosti, sedmnáct výtahů a osm eskalátorů.
Foto: Robert Sedmík
