Reportáž z valašského bojiště aneb Kauza Vrbětice

Valašská vesnička Haluzice nyní připomíná obec na frontové linii. Vesnicí projíždějí vojenská a policejní auta a domorodci mají stále stísněnější náladu. Dvaasedmdesátiletá Vlastimila Pinďáková už by prý další evakuaci odmítla.

"Což o to, v hotelu bylo teplo, ale nemohla jsem spát, protože jsem měla strach o králíky a slepice," svěřuje se Pinďáková. Marně prý ale žádala evakuační pracovníky, aby její zvířectvo nakrmili. Pinďáková většinu života pracovala ve Vlárských strojírnách, k nimž přiléhají inkriminované muniční sklady. Historie areálu sahá do roku 1935, kdy začalo být jasné, že se na republiku chystá Hitler. Na bezpečném Valašsku daleko od německých hranic vyrostlo několik zbrojovek a na ploše 90 hektarů a katastrech pěti obcí se stavělo i u Vrbětic.

"Nebyly tam nějak vysoké platy, ale měla jsem jistotu," vzpomíná Pinďáková, která v muničce pracovala od počátku šedesátých let. Tehdy se tradovalo, že jde o největší sklad munice v zemích Varšavské smlouvy.

V budovách zaniklé zbrojovky dodnes pracuje Bronislav Lysák z Haluzic, výrobu granátů však vystřídala dílna stolařů. Lysák nechápe, že mezi muničními sklady byly nedávno povoleny i tréninky závodních vozů na rallye. "Půlka vesnice se na rallye chodila dívat, ploty neploty," potvrzuje Monika Grešnerová, další obyvatelka Haluzic.

Když sklady opustila armáda, vtrhl prý do areálu neřízený chaos. "Co jsem zjistila, tak tam pracovali načerno Slováci a různí asociálové. Dvě promile ráno v krvi, to tam prý bylo normální," říká sedmatřicetiletá Monika Ševčíková z Vlachovic-Vrbětic, autorka petice Za odvoz veškeré munice. "Podepsalo ji na pět tisíc lidí," ukazuje archy v zahradě svého domu u dětské klouzačky. "Děti sem nepouštím. Co kdyby přilétla nějaká střepina, jak se to stalo poblíž."

*Jak se žije na sudu se střelným prachem, ve který se proměnily například valašské obce Haluzice, Lipová či Vrbětice propojené s Vlachovicemi?

* Jak prožili evakuace místní lidé?

* Proč se kromě munice bojí i případných úniků smrtelně jedovatých chemických látek?

* Proč byl celý areál tak špatně střežen a místní do něho mohli chodit i na houby? A že jich prý letos rostlo...

* Kdo odškodní poškozené občany a místní podnikatele?

* Jak výbuchy prožívají zdejší poslední pamětníci druhé světové války a krutých střetů partyzány s oddíly SS, které se v okolí odehrávaly?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 15. PROSINCE 2014.