Boj proti neplatičům povinného ručení ze strany České kanceláře pojistitelů připomíná čím dál více střelbu s páskou přes oči. Naplno to ukazuje příběh ženy, která musí kanceláři zaplatit přes dvacet tisíc korun, byť je zcela nevinná. Vůz, který údajně neměla pojištěný, totiž nikdy nevlastnila. Informaci přinesly Hlavní zprávy TV Barrandov.
S poctivostí nejdál dojdeš. Známé české přísloví, které v příběhu Vladislavy Táčnerové ani trochu neplatí. Celé její martýrium totiž začalo právě kvůli snaze ctít všechna pravidla a zákony. Před pěti lety si paní Vladislava půjčila od známého na tři měsíce auto. Aby dostála všem povinnostem, na daný čas ho pojistila, za což doteď pyká.
"Při sjednání povinného ručení pracovník pojišťovny pochybil a uvedl klientku jako držitelku vozidla, což nebyla pravda," popsala pro Hlavní zprávy TV Barrandov první chybu úřadů zástupce postižené Zdeněk Dudek. Chyba pojišťovacího úředníka však neměla ve výsledku znamenat žádnou pohromu. Tedy pokud by Česká kancelář pojistitelů postupovala ve vyhledávání neplatičů povinného ručení tak, jak tvrdí: tedy že neplatiče zjišťuje porovnáním dvou seznamů - registru vozidel a databáze pojištěných aut.
Místo dvou seznamů jeden
V případě paní Táčnerové si však kancelář práci notně ulehčila a řídila se pouze seznamem pojišťovny. Vyčetla z něj, že za daný vůz se neplatí povinné ručení (bylo to poté, co Táčnerová auto vrátila - pozn. red.), a domnělé majitelce tedy zaslala obsílku s vypočtenou pokutou. "Kdyby ČKP skutečně porovnala oba seznamy, zjistila by, že moje klientka v registru vozidel nikdy nebyla a není majitelkou vozidla," poukazuje Dudek na zjevné porušení pravidel.
Právě dokladem z registru, kde stojí černé na bílém, že auto nikdy nevlastnila, se také Táčnerová bránila. I tady však její případ ukazuje na jasné porušování principů, kterými se ČKP zaštiťuje. Kancelář tvrdí, že měří všem stejně. Neměří. Táčnerová dostala totiž celkem čtyři obsílky, každou za jiné časové období roku 2009.
Dvakrát promiňte, dvakrát plaťte
Obrana stejnými argumenty však dopadla pokaždé jinak. Ve dvou případech ČKP svou chybu uznala a dala ruce pryč. Ve dvou zbývajících ale nikoli - a celá věc skončila až u soudu, jenž byl nekompromisní a Táčnerové nakonec přikázal zaplatit až dvacetitisícovou pokutu. "Jak postup ČKP, tak rozsudek soudu postrádá jakoukoli logiku," stěžuje si Dudek, který nyní hodlá případ opět otevřít a odvolat se k soudu vyšší instance.
Nad postupem ČKP v tomto případě kroutí hlavou i ministerstvo dopravy. "Když někdo dostane od magistrátu potvrzení, že nebyl majitelem, měla by to Česká kancelář pojistitelů respektovat," tvrdí mluvčí úřadu Martin Novák. Sama kancelář však jakékoli porušování principů odmítá a odpovídá obecnými frázemi. "Leckdy motoristé vůči pojišťovnám něco tvrdí, ale ono to není v souladu se skutečností. Oni to tvrdí, protože se jim to v daném případě hodí," řekl TV Barrandov výkonný ředitel ČKP Jakub Hradec.
ČKP: Za chyby mohou ostatní. My ne
Česká kancelář pojistitelů sice tvrdí, že ji případy neprávem obeslaných řidičů mrzí, ale vinu v drtivé případě svaluje na správce databází, ze kterých čerpá. Neoprávněných výzev k zaplacení pokuty je podle jejich statistik pouze devatenáct procent. Více jak polovinu z nich pak prý zaviní ministerstvo dopravy a jeho chybami se hemžící registr vozidel. Za zbytek takzvaných "bolístek" pak mohou sami motoristé, kteří neodhlašují nebo špatně přihlašují své vozy nebo chyby v databázích pojišťoven. Že by v nějakém případě chybovala sama ČKP, kancelář odmítá.
