V majetkovém narovnání mezi církvemi a státem by mohl nastat průlom. Takové očekávání alespoň vzbuzuje nová komise, v níž zasedne i pět ministrů. Podle církví by bylo optimálním vypořádáním navrácení objektů, které požadují řády a kongregace, a finanční náhrada za objekty nevrácené. Vracení majetku, o který náboženské obce přišly v době vlády jedné strany, řeší čeští politici od sametové revoluce.
Komisi zřídila vláda na konci května a poprvé by se podle mluvčí ministerstva kultury Marcely Žižkové měla sejít v nejbližších týdnech. "Komise bude s jednotlivými církvemi jednat o možné novelizaci zákona o církvích, o financování církví a dotkne se i smlouvy se Svatým stolcem," vypočítává agendu Žižková.
| Členové vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi |
| předseda Václav Jehlička, ministr kultury (KDU-ČSL) Miroslav Kalousek, ministr financí (KDU-ČSL) Petr Gandalovič, ministr zemědělství (ODS) Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí (SZ) Džamila Stehlíková, ministryně bez portfeje (SZ) Miroslava Němcová, místopředsedkyně sněmovny (ODS) |
Narovnání s církvemi obnáší vypořádání majetku asi za 100 miliard korun, který stát církvím zabavil před více než 50 lety a dosud nevrátil. Velkou část tohoto majetku stát nebo obce stále vlastní a díky nárokům církve z počátku 90. let s ním nemohou manipulovat. Politickou dohodu na tom, jaký majetek by měl být církvím vrácen a jak by pak měla vypadat spolupráce státu s církvemi (tzn. zda by stát církvím měl dále finančně přispívat a na co), se za sedmnáct let nepodařilo najít. Církve se v základních obrysech, jak by vypořádání mohlo vypadat, shodují. Komise ale musí dojednat i detaily, které mohou být kontroverzní.
K jednání s ministry budou přizváni zástupci jednotlivých církví, například reprezentanti České biskupské konference (ČBK), Federace židovských obcí (FŽO) nebo Ekumenické rady církví (ERC), která zastřešuje 11 členských církví a s dalšími spolupracuje.
Záměry jsou podobné, konkrétní plány nesdělíme
Ministerstvo kultury v současnosti rozpracovává tři možná řešení majetkového vypořádání s církvemi: variantu restituce formou obecného restitučního zákona (tedy stanovení podmínek, které je třeba splnit, a termínu, do kterého je možné o restituci požádat), restituci formou výčtového zákona (tedy navrácení konkrétně určených nemovitostí) nebo finanční náhradu. "Je možné také tato řešení zkombinovat," dodává Žižková.
"Církve se dohodly, že nebudou lpět na navrácení majetku v hodnotě zhruba sto miliard korun, který je v současnosti kvůli jejich nárokům zablokován, pokud stát přistoupí na finanční narovnání," popisuje postoj ERC Karel Fojtík, který předsedá komisi, která se zástupci státu dlouhodobě jedná. Tvrdí, že církve jsou připraveny schválit model, v němž jim budou nárokované prostředky spláceny po pět až sedm desetiletí.
"Výjimkou jsou některé objekty, které již církev dlouhodobě využívá, a nemovitosti, o které žádají řády a kongregace," dodává. Řády totiž podle něj pozemky a budovy potřebují pro svůj provoz. "Naše požadavky podporují i mnozí zástupci Svazu měst a obcí, protože objekty požadované církví jsou zablokované a často chátrají a brání rozvojovým plánům obcí," zdůrazňuje.
"Už dlouho prosazujeme řešení použité v Německu, tedy aby měla každá církev se státem vlastní separátní smlouvu," přidává se tajemník FŽO Tomáš Kraus s poznámkou, že vládní nabídku k jednání federace dosud neprojednala. FŽO ovšem prý většinu požadovaných nemovitostí již získala – nepodařilo se vrátit pouze dvě z budov, které spravují státní instituce. "Peníze za budovy, které už byly privatizovány, bychom mohli použít třeba pro navýšení jmění Nadačního fondu obětem holocaustu," navrhuje.
Za ČBK se problematickou majtkových nároků církve zabývá ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha. "Ideálním scénářem by podle nás bylo, kdyby nám odhadovaných sto miliard stát okamžitě vyplatil, reálně se ale zřejmě bude jednat o nějakém splátkovém scénáři," popisuje, s jakým postojem vstoupí do jednání katolická církev.
Karel Potoček z Církve československé husitské (CČSH), která je i členem ERC a jejíž nároky tvoří ze zmíněných sto miliard asi jedno promile, zdůrazňuje vůli spolupracovat se státem v sociální oblasti. "Uvědomujeme si, že naturální restituce by byla složitá, proto jsme připraveni k majetkovému vypořádání," dodává.
Poslanci nejsou jednotní
Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek v dubnu řekl, že by restituce mohly být vyřešeny do tří let, a navrhl využití obecného restitučního zákona s tím, že za majetek, který by církve nenárokovaly, by jim stát vyplácel rentu. Podobné řešení bylo na stole už v roce 2005, ovšem pro restituce měl být použit zákon výčtový. Tuto formu podporují i dnes například poslanci KSČM. Výčtový zákon ale odmítají kardinál Miloslav Vlk i zástupci ministerstev kultury a zemědělství, podle nichž by byl seznam vracených položek velmi rozsáhlý a jeho vypracování by prý bylo "zcela nereálné".
Kamenem úrazu může být i další bod programu komise, smlouva s Vatikánem. Ministr kultury Jehlička totiž zastává názor, že znění smlouvy podepsané ministrem zahraničí není třeba měnit, a chystá jednání směřující k její ratifikaci v parlamentu. Poslanecká sněmovna v roce 2003 ale smlouvu ratifikovat odmítla, protože podle některých poslanců byla pro český stát nevýhodná a dávala katolické církvi výsadní postavení. Smlouvu ve stávající podobě odmítá i prezident Václav Klaus.
Foto: archiv, Robert Sedmík
